Zatímco mezi spotřebiteli mají kávové kapsle řadu fanoušků, ti, kteří nad šálkem kávy přemýšlí i nad životním prostředím, z nich již tak nadšení nejsou. Jednorázové kapsle se obtížně recyklují a vytváří další hory plastového či hliníkového odpadu. Podle nové studie ovšem nejsou pro přírodu zase tak škodlivé, jak se doposud myslelo.
Nedávnou studii, která by mohla pohled na kávové kapsle zásadně změnit, publikovala kanadská univerzita v Quebecu pod vedením vědce jménem Luciano Rodrigues Viana. Podle získaných závěrů nejsou kávové kapsle pro životní prostředí tak špatné. Alespoň v porovnání s ostatními oblíbenými způsoby přípravy.
Vianův tým totiž zkoumal, jakou uhlíkovou stopu za sebou nechává káva filtrovaná, kapslová, instantní nebo ta z french pressu. Bral přitom v potaz produkci CO2 v průběhu celého procesu výroby a přípravy kávy – od pěstování, pražení, přepravy, produkce obalů, spotřeby vody a elektřiny až po hotový hrnek 280ml tekutiny.
Kupte se slevou Kapsle Dolce Gusto Nescafé.
A jak se překvapivě ukázalo, kávové kapsle nejsou z hlediska produkce oxidu uhličitého zcela nejhorší, na rozdíl od kávy překapávané nebo připravované ve french pressu. Kapsle totiž, oproti dvěma zmíněným postupům, spotřebují díky přesnému dávkování kávy a rychlé přípravě méně vody i elektřiny. A to by mohla podle vědců z Kanady příroda ocenit.
Jak Viana sdělil médiím v souvislosti s publikací studie, cílem práce nebylo představit kávové kapsle jako zcela ideální řešení, ale spíše porovnat jednotlivé způsoby přípravy kávy a jejich dopad na životní prostředí s ohledem na uhlíkovou stopu.
„Studii jsme nepsali proto, abychom lidi přesvědčili k používání kapslí a podů (dokonce sami navrhujeme používat ty opakovaně plnitelné) nebo je naopak od pití kávy odradili,” přiblížil Viana a dodal, že cílem bylo zaměřit se na hlavní problémy spojené s konzumací kávy na úrovni její každodenní spotřeby. Tak to uvedlo na svých stránkách sdružení amerických rozhlasových stanic NPR.
K velmi podobným závěrům došel již v roce 2021 výzkum univerzity v anglickém městě Bath, který vedl profesor chemického inženýrství Alf Hill. A zatímco média i milovníci kávových kapslí přijali informaci o jejich ne tolik škodlivém dopadu na životní prostředí velmi pozitivně, mnozí odborníci tak optimističtí nejsou.
Podle řady odborníků představují kávové kapsle pro planetu stále nezanedbatelný problém, a to hlavně kvůli reálné vyšší produkci emisí než mají jiné metody i kvůli odpadu, který vzniká při výrobě a likvidaci jednotlivých jednorázových kapslí a podů. Osvěta by se proto měla zaměřovat spíše na udržitelnost při produkci i likvidací kapslí, nikoliv na způsoby pití kávy samotné.
Jak například v souvislosti s kanadskou studií vysvětlil pro NPR profesor environmentálních studií Max Boykoff, mnohem větší podíl na vytváření škodlivých emisí mají společnosti vyrábějící kávové kapsle, nikoliv spotřebitelé samotní. „Myslím, že řešit a odsuzovat, jakým způsobem kdo připravuje a pije kávu, škodí mnohem více a zbytečně odvádí pozornost od reálného řešení příčin těchto problémů," uvedl Boykoff s tím, že existují mnohem větší ekologické priority než změna toho, jak lidé pijí kávu.
Nezáleží proto ani tak na tom, jakým způsobem si spotřebitelé svou kávu vychutnávají, ale jak se oni i firmy staví k recyklaci zbytkového materiálu. Ani zdánlivě plastové kapsle totiž nepatří do žlutého kontejneru. Značky jako Dolce Gusto, Tassimo či Tchibo Cafissimo je uvnitř potahují hliníkovou fólií, a proto patří do směsného odpadu. Nejblíže k udržitelné recyklaci jsou u nás hliníkové kapsle od Nespressa, které lze odnášet či zasílat na sběrná místa.
Vhodnějším řešením také mohou být opakovatelně použitelné kapsle, které lze plnit vlastní mletou kávou a k dostání jsou dnes pro většinu značek kávovarů, případně kompostovatelné a 100% biologicky rozložitelné kapsle. Ty se začínají na trhu objevovat čím dál častěji a kompostovat je lze i v domácích podmínkách.