Chladné a nevlídné dny jsou tady a s nimi i přání mnohých z nás, schovat se pod deku a být pěkně v teple. Co kdybychom vám ale řekli, že teplo můžeme mít nejen díky teplé pokrývce a měkkému svetru, ale také díky správně vybraným potravinám? Po jejich konzumaci nás nejen příjemně zahřejí zevnitř, ale také nám pomohou předcházet běžným podzimním nemocem, jako je nachlazení nebo rýma.
Tradiční čínské medicína už po tisíciletí dělí potraviny na zahřívací, ochlazující a neutrální. Jak názvy jednotlivých skupin napovídají, každá potravina má nějakou energii a nějak působí na naše tělo i smysly. O tom, zda nás daný pokrm nebo nápoj zahřeje, či ochladí rozhoduje jeho energie – termický efekt a z části také způsob jeho přípravy.
Pro příklady nemusíme chodit daleko. Objednali byste si v tropických letních teplotách horký zázvorový čaj nebo byste naopak po návratu z lyžovačky sáhli po melounu?
Efekt potravin na naše tělo je různý, o tom se určitě přesvědčil už každý z nás. Například po konzumaci pálivého jídla s chilli papričkami se snad každému orosí čelo a v břiše se mu rozlije někdy až nepříjemný žár. Zahřívací potraviny v sobě skrývají vlastnosti, jako je teplo, světlo a sucho. Působí blahodárně na rozproudění krevního oběhu, zvýšení energie vnitřních orgánů a rozptýlení chladu, s tím vším pak samozřejmě přichází i onen zahřívací efekt. A které že potraviny do této kategorie patří?
Z ovoce lze zmínit například zralé meruňky, třešně, brusinky, mango, nektarinku nebo maliny. Do zahřívací zeleniny pak řadíme například chilli, kukuřici, houby, pórek, cibuli, česnek, dýni nebo ředkvičky. O něco složitější je to u obilovin. Klasická pšenice má například efekt chladivý, ale pšenice špalda naopak zahřívací. Ten má i hnědá rýže, pohanka, jáhly, proso nebo žito. Zahřívací efekt mají i téměř všechny ořechy (kromě loupaných mandlí a kokosu – ty mají efekt ochlazující).
Z masa a mléčných výrobků jsou pak pro chladné dny ideální volbou například vejce, máslo, hovězí, kuřecí, kachní, vepřové či skopové maso. Sáhnout ale můžete i po krevetách a rybách. Co se koření týká, zahřívací efekt má již zmíněné chilli, ale také například pepř, skořice, zázvor či kurkuma.
O různých vlastnostech potravin věděly už i naše babičky. Stejně jako čínská medicína i tradiční česká kuchyně vychází z vědění toho, že zahřát (nebo ochladit) se dá i jídlem. V našich končinách bývala odjakživa zima, a tak bylo nutné zprovoznit naše „vnitřní kamínka“. Hutné polévky, omáčky, pohanka a jáhly patřily tradičně do staročeské kuchyně. V období zimních měsíců se u nás konzumovalo i více masa, probíhaly zabíjačky (a to nejen z důvodu absence lednice a mrazáků).
Dále pak bylo základem většiny pokrmů zelí, mrkev, pórek, brambory, celer a křen. Opomenout nesmíme ani cibuli a česnek, které mají mimo jiné antibiotické účinky. Ostatně každá ze zahřívacích potravin a její pravidelná konzumace s sebou přináší nějaký zdravotní benefit. Jak je patrné a logické, tak v kuchyni našich předků vládly sezonní a lokální potraviny. A tím bychom se mohli inspirovat i v současnosti.
Ačkoli má každá potraviny svou energii, záleží i na způsobu její přípravy. Pro zahřátí jsou ideální techniky jako je vaření, pečení či restování. Naopak konzumace studených pokrmů a obecně syrových potravin bychom se v zimě měli spíš vyhnout. Tradiční čínská medicína dokonce praví, že pokud budeme v zimě jíst studené saláty, naše tělo si jako obranu před chladem začne tvořit zásobu tuku. Na kolik je toto tvrzení reálné už ale čínská tradice neříká.
Pravdou nicméně je, že studená kuchyně, ovoce, zelenina a mléčné výrobky mají ochlazující efekt a naše tělo musí vynaložit podstatně více energie pro své zahřátí a pro trávení takové potravy. Pro tělo to znamená, že má na ostatní činnosti o kousek méně energie, můžeme tak pociťovat i únavu a slabost. Že by za podzimními virózami a ospalostí stála třeba i nevhodná volba potravin?
A jak by tedy mohl vypadat ideálně sestavený „zimní“ jídelníček? K snídani by třeba mohla být teplá ovesná kaše s karamelizovanými hruškami a skořicí, k obědu restované maso s vařenou mrkví a jáhly a k večeři pak třeba dýňová polévka s muškátovým oříškem a chilli vločkami, doplněná kouskem pečiva. Dobrým tipem je také zlaté mléko, jehož hlavní přísadou je kurkuma a také špetka kajenského pepře. Toto spojení vás dokonale zahřeje.
Nevíte, zda jste k termickému efektu potravin citlivý a vaše tělo přirozeně touží po vhodných kombinací? Pak si zkuste v chladném ránu dát k snídaní jogurt nebo tvaroh s banánem nebo ovocné smoothie a uvidíte, jak se pak budete cítit. Zda vám bude příjemně, nebo budete pociťovat chlad.
Zdroj: Kupi, Chinese Acupuncture Center at Princeton