Někteří lidé hladoví, jiní mají takový přebytek potravin, že je neustále vyhazují. Není žádným tajemstvím, že v Evropě velmi plýtváme jídlem, ale ne každý má představu, o jak obrovské množství jídla jde. Nová studie ukázala, že v EU vyplýtváme každý rok 153 milionů tun potravin. Jedná se o více než dvojnásobek předchozích odhadů, a dokonce jde o 15 milionů tun potravin více, než se do EU dováží.
Velké množství zbytečně vyhozených potravin poškozuje potravinovou bezpečnost EU, a to zejména v době krize, když ceny rostou závratným tempem. Plýtvání samozřejmě poškozuje i enviromentální a klimatické cíle celé EU.
Údaje o plýtvání byly zveřejněné environmentální organizací Feedback EU, která vydala zprávu s názvem „No Time to Waste“. Zřejmě nejvíce šokující je srovnání množství dovážených a vyhozených potravin – 138 milionů tun potravin se dováží a 153 milionů tun vyhodí. Cena dovážených zemědělských produktů se odhaduje na 150 miliard dolarů, hodnota vyhozených potravin sice vyčíslena nebyla, ale zřejmě půjde také o velkou částku.
„V době vysokých cen potravin a krize životních nákladů je skandál, že EU potenciálně vyhazuje více potravin, než dováží,“ uvedl v prohlášení pro média Frank Mechielsen, výkonný ředitel Feedback EU. „EU má nyní obrovskou příležitost stanovit právně závazné cíle, jak snížit plýtvání potravinami na polovinu od farmy až po vidličku.“
Aby byl potravinový systém odolnější a bylo možné bojovat proti klimatické krizi, je třeba, aby jednotlivé země podnikly konkrétní opatření. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) odhadl, že se mezi roky 2010 a 2016 pohybovaly globální ztráty potravin mezi 8–10 % globálních emisí skleníkových plynů, a to stálo svět zhruba 1 bilion dolarů ročně. Zhruba 6 % emisí má na svědomí EU a každý rok stojí přes 140 miliard dolarů. Zarážející je přitom skutečnost, že si více než 30 milionů lidí nemůže každý den dovolit kvalitní jídlo.
Kupte se slevou Vepřová plec bez kosti.
Evropská komise (EK) se zavázala k tomu, že do roku 2030 sníží plýtvání potravinami na polovinu. Podle aktivistů ale k tomuto cíli nesměřuje. Aby ho bylo dosaženo, EK nyní pracuje na souboru návrhů právně závazných cílů pro jednotlivé země EU. Cíle mají mít velký rozsah, od samotných farem až po jídlo, které máme na talíři.
Organizace Feedback EU požádala EK, aby stanovila právně závazné cíle, které 50% snížení plýtvání do roku 2030 zajistí. Tento cíl již podpořilo celkem 43 zelených neziskových organizací, včetně Evropského úřadu pro životní prostředí, Zero Waste Europe, podniků zabývajících se plýtváním potravinami a členů platformy EU pro potravinové ztráty a plýtvání potravinami.
„Všechny země EU se zavázaly snížit plýtvání potravinami na polovinu v rámci cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů. O téměř deset let později však mnoho nedosáhly a naše ekonomiky stále generují neuvěřitelně vysoké množství potravinového odpadu,“ uvedl v prohlášení Piotr Barczak, vrchní ředitel pro politiku Evropského úřadu pro životní prostředí.
Zatím je nejisté, s jakými právně závaznými opatřeními Evropská komise přijde, ale otázkou je, jestli je v době krize vhodné zavádět taková opatření. Mohou prospět, ale mohou mít také opačný efekt. Mnoho společností i domácností bojuje o přežití, a pokud by měla opatření znamenat výdaje navíc a další zdražení potravin, mohlo by to mnoho lidí naopak ještě více ohrozit.