Pronásleduje vás stejně jako mnoho dalších zahrádkářů výrazné sucho? Srážkový deficit se neustále zvětšuje a využívat k zahradničení pitnou vodu se buď nevyplatí, anebo je to i omezené vyhláškou. Právě proto mnozí přemýšlí nad tím, jak tento problém vyřešit. Nejlepším řešením je využít vodu dešťovou, kterou je však nutné uchovat na vhodném místě.
Říkáte si, že nedostatek vody naštěstí nemusíte řešit, protože bydlíte v domě bez zahrady a vystačíte si s pár litry vody denně na zálivku kytek v květináčích? Zkuste se ale zamyslet, na co všechno využíváte pitnou vodu ve své domácnosti.
Každý člověk totiž může průměrně poloviční denní spotřebu pitné vody nahradit vodou užitkovou – a to znamená výrazně snížit své náklady a ušetřit. Jedná se hlavně o vodu používanou při splachování WC, praní prádla, zálivce kytek a mytí auta. Navíc má dešťová voda odlišné složení v porovnání s vodou z kohoutku. Neobsahuje rozpuštěné minerální látky, a při jejím použití tak v zařízeních nevzniká vodní kámen, který by se musel později odstranit.
Jde o nádrž, která slouží k zadržování dešťové vody, kterou pak můžete využít na zalévání v zahradě, ale i v domácnosti.
Pokud se rozhodnete využívat dešťovou vodu a neplýtvat, budete muset přijít i na způsob jejího skladování. Budete-li ji využívat pouze na zahradě při zalévání květin a trávníku, vystačíte si pravděpodobně se sudem umístěným pod okapem. Jestli to však s úsporou myslíte opravdu vážně, budete potřebovat řešení, které poskytne větší objem zadržené vody. Můžete si vybírat z poměrně velkého množství nádrží různých objemů a materiálů.
Nejdříve se musíte rozhodnout, z jaké suroviny by vaše nádrž měla být.
Ještě než se pustíte do výběru, musíte se rozhodnout, kam bude nádrž instalována. Máte celkem dvě možnosti – podzemní, nebo nadzemní řešení nádrže. Doporučujeme přiklonit se spíše k první variantě, protože takto umístěná jímka na vodu nebude nikde překážet a voda v ní díky nižší teplotě vydrží déle čerstvá.
Teplota skladované dešťovky by totiž neměla překročit 16 °C, jinak hrozí její zkažení a tvorba sinic. Navíc se do ní nedostanou žádné nečistoty z vnějšího prostředí. Voda před vstupem do nádrže prochází přes několik filtrů, které zachytí téměř všechny fyzické částice.
Na trhu můžete běžně sehnat retenční nádrže o objemu od méně než 1 m³ po více než 15 m³. Není ovšem dobrý nápad říct si, že chcete co největší možný objem, abyste co nejvíc ušetřili. Takovou nádrž byste totiž možná ani nikdy nemuseli zcela naplnit. Je třeba vzít v úvahu celkovou plochu všech střech, odkud budete chtít vodu zachytávat. Nesmíte však zapomenout ani na roční úhrn srážek v místě, kde se nachází vaše nemovitost a zahrada, který se v různých oblastech České republiky liší.
Samotná nádrž na dešťovou vodu po své instalaci nevyžaduje žádnou speciální péči. Jedinou výjimkou je podzimní období, kdy je potřeba ji před prvními mrazy zcela vypustit, aby v zimě nedošlo k jejímu poškození, a odstranit drobné nečistoty, které se do ní možná nedopatřením dostaly. Jednou za čas je také potřeba vyjmout všechny filtry a provést jejich údržbu a vyčištění. Zanedbání tohoto úkonu by mohlo vést k ucpání přítokového potrubí.
Zdroje: Kupi, Státní fond životního prostředí