V důsledku narůstající inflace své výdaje už řeší nyní každá čtvrtá česká domácnost. Spotřebitelé šetří především na zboží, které nutně nepotřebují, a nakupují proto mnohem více v kamenných prodejnách, které mívají častěji v nabídce zboží denní potřeby. Dle analytiků lze však v příštím roce očekávat zvýšení mezd a návrat k předcovidovému normálu.
Současná ekonomická situace příliš nepřeje nákupům. Maloobchodní tržby se už v průběhu května propadly mnohem více, než analytici předpokládali, a to meziročně o 6,9 %. Pokles se týkal všech typů prodejen včetně prodejen s potravinami a výrobků pro domácnost, s výjimkou lékáren a drogerií. Zvyšující se inflace totiž ovlivnila chování spotřebitelů, kteří nyní mnohem více šetří.
Vlivem prudkého zdražování musí stále více domácností zvažovat, za co své peníze utratí. Dle dat vyplývajících z projektu Česko 2022: Život k nezaplacení, který je společným počinem PAQ Research a Českého rozhlasu, výrazně šetří už každá čtvrtá domácnost. Průzkumu se zúčastnilo 1 600 respondentů.
„Narostl počet lidí, kteří poté, co zaplatí měsíční výdaje, neušetří vůbec nic nebo mají i vyšší výdaje než příjmy. Ještě před rokem v listopadu to bylo nějakých 20 procent, to nyní vzrostlo na 34. Počet lidí, kteří neušetří vůbec nic nebo jsou pod nulou, tak je už v některých skupinách společnosti více než poloviční,“ upozorňuje sociolog a spoluautor projektu Daniel Prokop.
Jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Zdražování energií, potravin a pohonných hmot donutilo mnoho domácností lépe přemýšlet o svých výdajích. „Lidé se začínají zajímat o to, kolik platí za energie. Před dvěma lety to výrazná většina nevěděla,“ uvedl Michal Straka, analytik společnosti Ipsos, která v roce 2020 provedla pro ČEZ průzkum mezi spotřebiteli na téma finančních úspor.
V období covidové pandemie zákazníci chtě nechtě museli upřednostnit nakupování online, protože obchodní řetězce byly po dlouhé měsíce zavřené, a tento trend pokračoval ještě nějaký čas po jejich otevření. Nyní však vlivem inflace a narůstajících cen pohonných hmot a energií vedou spíše kamenné prodejny, v jejichž nabídce je mnohem více zastoupeno zboží denní potřeby. Nejprodávanějším zbožím na českých e-shopech je naproti tomu elektronika a oblečení, věci, jejichž okamžitý nákup lze v období krize odložit.
Kupte se slevou Mobilní telefon Xiaomi Redmi Note 11.
Nespecializované prodejny potravin si oproti loňskému roku pohoršily o 5,5 %, specializované pak o 4,5 %. Tržby v prodejnách oděvů a obuvi klesly o 13,3 %, obchody se sportovními potřebami utržily o 12 % méně, potřeby pro domácnost o 10 % a elektronika zaznamenala pokles o 11,3 %.
„Na poklesu se podílel především nižší prodej v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin a nižší prodej výrobků pro domácnost,“ uvedla Jana Gotvaldová, vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ.
Někteří analytici upozorňují, že čeští spotřebitelé utratili meziročně dokonce o 10 % více peněz, dostali za mě však o 6 % méně zboží. Největší rozdíly jsou pak znát v oblasti pohonných hmot a oblečení. „Nejvíce české peněženky meziročně provětraly pohonné hmoty, kde se zákazníci nezdráhali utratit o impozantních 34,7 procenta více, ačkoliv samotného benzinu za tyto prostředky dostali o 7,5 procenta méně,“ uvedl Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.
Český investiční podílový fond CREIF (Czech Real Estate Investment Fund), který se zabývá komerčními realitami z oblasti maloobchodu, nicméně uvedl, že pokles návštěvnosti nepozoruje plošně. V některých regionech lidé naopak utrácí více. Podle Angeliky Houdové, výkonné ředitelky společnosti Real Estate Facility Management, která je též členem skupiny DRFG, omezují spotřebitelé především spotřebu zbytečných výdajů. Návrat k normálu lze očekávat až na jaře příštího roku v důsledku nárůstu mezd.