Internetové platformy pro prodej zboží budou mít od ledna příštího roku novou povinnost. O zprostředkování prodejů a služeb budou muset podávat roční hlášení. Evropská komise si od nařízení slibuje snížení počtu daňových úniků a kvalitní sběr dat pro vyměření daní. Nová ohlašovací povinnost se zřejmě dotkne až několika set platforem a bude mít podobný efekt jako zavedení EET v roce 2016. Při nedodržení ohlašovací povinnosti bude hrozit pokuta až 1,5 milionu korun nebo zákaz činnosti.
Zamezit daňovým únikům a nasbírat dostatek dat pro vyměření daně z příjmu a DPH. To jsou jen dva z několika výsledků, které si Evropská komise slibuje od zavedení směrnice Rady EU o správní spolupráci v oblasti daní s názvem DAC 7 pro internetová tržiště. Ta by měla od ledna 2023 každoročně podávat finanční správě hlášení o tom, jaké prodeje produktů a služeb na svých platformách zprostředkovala.
Povinnost evidence se dotkne především internetových platforem umožňujících prodej zboží nebo služeb, jako jsou služby řemeslníků, sdílení automobilů, nabídky ubytování, zájezdů či jazykové portály.
Ohlašovací povinnost se naopak netýká e-shopů s přímým prodejem, stejně jako tržišť, která si zboží nakoupí a následně přeprodávají napřímo pod vlastním daňovým identifikačním číslem.
Díky této výjimce by se oznamovací povinnosti mohla vyhnout i českým e-shopům Alza.cz a Mall.cz, které umožňují prodej zboží třetím stranám. „Zatím podle informací, které máme k dispozici od příslušných institucí, předpokládáme, že se nás tato směrnice nedotkne. Alza.cz totiž není zprostředkující platforma ve smyslu DAC7, ale prodávající všeho zboží a služeb na svém webu,“ uvedla mluvčí Alzy Daniela Chovancová s tím, že firma čeká na implementaci směrnice do českého zákona.
Systém hlášení prodejů se vyhne i veřejnoprávním prodejcům a malým prodejcům zboží, kteří provedou do 30 transakcí v maximální hodnotě 2 000 eur ročně.
„Nemělo by se to tedy týkat někoho, kdo prodává pár kousků oblečení po dětech přes online tržiště a nevykonává to jako ekonomickou činnost. Pokud ale překročí uvedený práh, platforma bude podle aktuálního návrhu zákona sbírat a hlásit informace i o něm,“ uvedla pro SZ Byznys Michaela Kučerová, daňová expertka firmy Deloitte.
Daňoví experti přirovnávají systém DAC 7 k elektronické evidenci tržeb (EET), která byla zavedena v roce 2016. „Podobně jako v minulosti u elektronické evidence tržeb stoupne pravděpodobně výběr daní, protože některé subjekty začnou příjmy přiznávat, případně je k tomu finanční správy jednotlivých států vyzvou,“ vidí v obou systémech podobnost Kučerová.
O systému EET přitom před několika dny jednala vláda. Ta se domnívá, že projekt představuje pro podnikatele spíše zátěž a ministr financí Zbyněk Stanjura jej dokonce označil za projev nedůvěry státu vůči podnikatelům. I proto bude systém EET s největší pravděpodobností ke konci letošního roku zrušen, případně zůstane ve formě dobrovolné evidence.
Informace, které finanční správa kontrolami získá, bude porovnávat s informacemi z daňových přiznání daných firem. Společnostem, které hlášení nepodají, případně v něm uvedou nepravdivé informace, může hrozit pokuta až ve výši 1,5 milionu korun, v horším případě pak zařazení na seznam nespolupracujících subjektů a zákaz činnosti.