Každý den rapidně přibývá veganů. Není to však jen o jídle, ale také o celkovém životním stylu. Někteří lidé se jimi stávají, protože jim vadí zabíjení hospodářských zvířat, jiní zase sledují přínosy pro zdraví nebo ekologii, protože živočišný průmysl využívá až 30 % zemské půdy. Ať už je váš důvod jakýkoliv, možná také přemýšlíte, jak vlastně začít. Poradíme vám, jaké by měly být vaše první kroky k veganství.
Být veganem je trendy, mnoho lidí nicméně netuší, jaký je rozdíl mezi vegany a vegetariány. Ti se dále dokonce dělí i na různé druhy podle toho, co jejich strava zahrnuje a co ne.
Rozdíl je výrazný a je dobré vědět, jestli je pro vás daný směr skutečně vhodný. Níže si představíme základní rozdělení:
Ne každý je ochotný vzdát se určitých potravin, proto existuje i mnoho dalších skupin, kterých je však už menší zastoupení. Lidé, kteří nejedí maso ani drůbež, ale konzumují ryby, jsou považováni za pescetariány, vegetariáni na „částečný úvazek“ jsou zase označováni jako flexitariáni. Technicky vzato se ale takové skupiny nedají řadit mezi vegetariány.
Tak či tak se ovšem nemusíte přísně zařadit do určité skupiny – důležité je sestavit si jídelníček tak, jak vám to vyhovuje a jak to cítíte.
Mnoho lidí si myslí, že přechodem na veganství ztratí ve svém životě mnoho chutných živočišných potravin. Skutečnost je ovšem taková, že naopak odhalíte množství rostlinných potravin, které jste předtím neznali. Musíte se sice vzdát řízků, steaků, hamburgerů z masa, salámů či sýrů a vajec, objevíte ovšem nové ingredience a také podpoříte své zdraví.
Je totiž prokázáno, že rostlinná strava chrání před 15 hlavními příčinami úmrtí na světě, včetně mnoha druhů rakoviny. Pomáhá také předcházet chronickým onemocněním, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita a srdeční choroby.
Kupte se slevou Quinoa bio Nature's Promise.
Asi už jste slyšeli informace o tom, že někteří vegani mají málo svalové hmoty, řídké kosti nebo různé zdravotní problémy. Většinou to však není způsobeno veganstvím, ale špatným složením jídelníčku. Právě ten je totiž alfou a omegou správného veganství. Naštěstí je internet plný jídelníčků a receptů, takže nemusíte nic složitě vymýšlet – stačí si je stáhnout a inspirovat se.
Pokud se stanete veganem, budete muset ve své staré stravě získat vybrané živiny z jiných zdrojů. Patří sem především vápník, vitamíny B12, D a omega-3 mastné kyseliny. Některé živiny můžete nahradit rostlinnými potravinami, případě přemýšlejte o potravinách nebo doplňcích obohacených živinami. Možná budete také potřebovat pomoc s dostatkem železa a zinku, i tyto minerály se dají doplňovat pomocí doplňků stravy.
Kupte se slevou Doplněk stravy Omega 3 MaxiVita.
Živočišné produkty, včetně vajec a mléčných výrobků, jsou bohaté na bílkoviny, které pomáhají budovat zdravé kosti, kůži, svaly a orgány. Důležité je mít příjem bílkovin, který pokryje celé spektrum aminokyselin. Žádný vědecký důkaz nicméně neukazuje, že by vegani s dobře vyváženou rostlinnou stravou nepřijímali dostatek bílkovin. Rostliny s vysokým obsahem bílkovin zahrnují sóju, celá zrna, luštěniny, ořechy a semena.
Typická veganská strava nahrazuje maso, drůbež a mořské produkty sójou, luštěninami, celozrnnými výrobky a ořechy a semínky. Ale v jakých proporcích? Zvažte čtyři zhruba stejné porce na vašem veganském talíři: ovoce, zeleninu, obiloviny a bílkoviny. Nezapomeňte na listovou zeleninu a sójové mléko pro vaši potřebu vápníku.
Pokud jste zmatení, stáhněte si celé jídelníčky a nemusíte nad ničím přemýšlet – ve veganských receptech je myšleno na správné vyvážení všech potřebných surovin.
Co byste měli udělat jako první, abyste se stali vegany? Ideálně si pořiďte kuchařku. Pokud ovšem neradi vaříte, stále častěji narazíte na mnoho veganských restaurací a i běžné restaurace už nabízí bezmasé pokrmy.
Začít můžete pozvolna – udělejte si veganské dny a postupně si osvojujte více rostlinných receptů, dokud nebude váš jídelníček zcela veganský. Srovnejte si také myšlenkové pochody a připomínejte si, proč se chcete vegany stát. Pro začátek to bude zajisté skvělá motivace.