I když nové oblečení vypadá na první pohled čistě, není to úplně pravda. Většinou se vyrábí v zemích, kde neplatí tak přísné hygienické předpisy jako u nás, a upravuje se různými chemikáliemi, například formaldehydem, olovem a mnoha dalšími. Ty ho při dlouhé cestě ochrání před mačkáním, ztrátou barvy nebo napadením škůdci. Naše pokožka to ale může odnést alergickou reakcí.
Oděvy se při výrobě napouštějí až 700 syntetickými látkami, které slouží k bělení, barvení nebo také tužení. Dalšími chemikáliemi se pak musí připravit na dlouhou cestu do prodejny. V kontejnerech a skladech totiž čekají dlouhé týdny nebo i měsíce. Přitom se do nich dostávají bakterie, ale také moli nebo vši.
„Oblečení, které je v kontaktu s pokožkou, je doporučeno vyprat dle pokynů výrobce. Pokud tak neučiníme, může se na pokožce objevit alergická nebo iritační dermatitida,“ říká MUDr. Gréta Wohlová, dermatoložka z Laserového centra Anděl.
Ještě více se virům, bakteriím a plísním daří na oblečení z výprodejů. Nejenže si ho zkouší velké množství lidí, ale také dlouho leží na hromadách mezi ostatními věcmi a nedostává se k němu vzduch. Někdy se navíc převáží po obchodech po celém světě.
Škodlivé látky odstraní teploty od 60 stupňů výše. Většinu oblečení bude tedy nutné vyprat vícekrát, ideálně i s použitím sušičky. Kromě pracího prášku můžete do bubnu přidat ještě pár kapek octa, který rovněž působí antibakteriálně.
Zvláštní pozornost pak věnujte jemným tkaninám, jako je například vlna nebo hedvábí. Ty zvládnou teplotu maximálně do 30 stupňů a vyžadují šetrné prací gely. Nic nezkazíte ani pracím sáčkem.
Kupte se slevou Prací gel Jelen.
Častým problémem je to, že si vyrážku nebo jinou alergickou reakci nespojíme s nově zakoupeným oblečením a příčinu hledáme jinde. Kabáty pochopitelně prát ani čistit nemusíte, nezapomínejte ale na spodní prádlo a další části oděvu, které přichází do přímého styku s pokožkou.