Umami patří vedle sladké, slané, kyselé a hořké k pěti základním chutím, které člověk rozezná. Byla objevena až v roce 2000 a její název je odvozen z japonštiny – překladu znamená „lahodná či delikátní chuť“. A co že to ta pátá chuť vlastně je? Všeobecně je popisován jako chuť kyseliny glutamové a jejích solí glutamátů – tedy to, co cítíme v mnoha asijských jídlech a nevíme, jak to vlastně popsat. Takovým typickým, ale v našich geografických podmínkách ne příliš známým, nositelem umami chuti je umeocet. Víte, jak toto dochucovadlo nejlépe používat?
Umeocet nebo ume-su je tekutý kuchyňský zázrak, který si svou pozici v českých kuchyních teprve buduje. Snoubí se v něm slaná, kyselá a lehce pikantní chuť. Pokud se použije do asijských jídel, dokáže je pozvednout na dokonalou úroveň.
Chybu ale neuděláte, ani když ho použijete například místo klasického kvasného lihového octu do tradiční kulajdy nebo čočky na kyselo. Skvěle také chutnají vodní pickles s umeoctem. Jediné, na co je ale potřeba dát si pozor, je jeho výrazná slanost. Do jídel, které se s ním dochucují tak není potřeba přidávat žádnou sůl.
Kupte se slevou Umeocet Country Life.
Ačkoli se této červené či narůžovělé tekutině říká ocet, octem vlastně úplně není. Ume-su vzniká jako vedlejší produkt při kvašení japonských švestiček umeboshi, které rostou na stromě ume a po sklizni se nedají okamžitě jíst. Toto ovoce vzhledově opravdu švestky připomíná, ale ve skutečnosti je příbuzné s meruňkami. A ačkoli se mu říká japonské, původem pochází z Číny.
Po utržení se umeboshi nasolují a suší. V této fázi se už dají jíst a je možné je sehnat v některých specializovaných obchodech. Většinou se ale ještě usušení švestičky naloží do nálevu z mořské soli a nechají se kvasit v dřevěných sudech. Při kvašení se do slaného nálevu uvolňuje šťáva, díky které pak vzniká typická chuť i barva ume octu.
Sušené i naložené ovoce je považováno především v zemi svého původu za velikou pochoutku s mnoha zdravotními benefity. Kromě ovoce samotného se prodává právě i samotný nálev – umeocet. Umeboshi i ume-su jsou zásobárnou vitaminu C, vápníku, draslíku a antioxidantů. Jejich konzumace pomáhá posílit imunitu, zrychlit léčbu nachlazení nebo ulevit od zažívacích potíží, pálení žáhy a létě i od únavy z horka.
Pokud vás už nudí salát s olivovým olejem a balsamicem, není nic jednoduššího než si pořídit umeocet a začít s ním v kuchyni kouzlit.
Na zálivku budete potřebovat:
Všechny ingredience spolu smíchejte, ideálně vše dejte do prázdné sklenice, zavřete víčkem a pořádně protřepejte. A máte hotovo.
Dresing ze zakysané smetany:
Pokud dáváte přednost trochu hutnějším dresingům, tento pro vás bude ideální. Opět stačí jen vše smíchat dohromady a podávat se salátovými listy. Budete potřebovat:
Přidáním jedné lžíce umeocta do sklenice vody získáte dokonalý životabudič pro letní vedra, ale i při léčbě kocoviny.
Klasický lihový kvasný ocet můžete naprosto bez problémů ve většině případů vyměnit za umeocet, jen je potřeba myslet na obsah soli v něm a jídlo tedy solit méně, nebo vůbec.
Skvělé pikles lze připravit i z nálevu s omeoctem. A věřte, že recept je to velmi jednoduchý. Stačí jen dobře očistit a nakrájet zeleninu, kterou máte rádi. Jen pamatujte na to, že by vždy měla být zastoupena nějaká kořenová zelenina.
Jak na to?
Kupte se slevou Ředkvičky svazek.
Nálev připravíte tak, že smícháte převařenou vodu s omeoctem v poměru 4:1. Zde tedy budete potřebovat 600 ml vychladlé převařené vody a 150 ml umeocta.
Připravené sklenice naplňte pokrájenou zeleninou a zalijte nálevem. Sklenice uzavřete a nechejte na kuchyňské lince minimálně 3 dny stát. Během této doby začne zelenina s nálevem pracovat, víčka od sklenic by se měla „nafouknout“.
Po 3 dnech můžete ochutnat a buď sklenice přesunout do lednice, kde se proces fermentace zastaví, nebo zeleninu ještě nechat kvasit při pokojové teplotě. Záleží jen na vašich chutích. V lednici pak pickles vydrží i několik týdnu, ale většinou jsou během chvilky snědené.