Velikonoční vejce se barvila už ve starověku. Kam sahá tradice kraslic a jaké mělo barvení význam?
Velikonoce patří k nejstarším svátkům vůbec a jejich hlavní podstatou je vítání jara a oslava života. K nejdůležitějším symbolům těchto svátků patří bezesporu vejce, které je nejen součástí rituálu pro posílení úrody země, symbol zrození a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ale též ozdobná dekorace a odměna pro koledníky. Tradice barvení vajíček sahá až do starověku, kdy se vejce vařila a barvila kvůli prodloužení trvanlivosti. Později se začalo používat ještě více barev a způsobů zdobení a vejce se stala běžnou součástí výslužky koledníků.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Proč se barví kraslice?
K Velikonocům neodmyslitelně patří barvení vajíček, které se v Čechách těší velké oblibě. Slovo kraslice se dokonce odvozuje od staroslovanského výrazu krasnyj či krasniti čili krásný a zdobný.
K nejoblíbenějším technikám zdobení patří vytváření ornamentů rytím či voskem, barvení potravinářskými barvivy, zdobení krajkou či nalepování samolepek. Dle zvolené techniky mají kraslice i různá jména. Například pro ty zdobené rytím se používá označení rejsci, straky se používá pro Chodská malovaná vejce.
Tradice obarvených vajec
Zvyk barvit vejce přitom není novodobou záležitostí. Podle nejstarších dochovaných záznamů se vejce barvila už ve starověkém Egyptě a Persii, a to nejprve červenou barvou, která symbolizovala Kristovu prolitou krev.
Úvahy o původu velikonočních vajec sahají až 5 000 let před Kristem, prokázat to však nelze. Nejstarší dochovaná kraslice je podle vědců už 2 300 let stará a první historicky doložené barvení se odehrálo v roce 1290, kdy nechal král Edward I. obarvit jako dar několik set vajec na zlato.
Co symbolizuje kraslice?
Vejce jsou symbolem nového života, plodnosti, úrody a znovuzrození. Není tedy divu, že patří i ke křesťanským symbolům. Potvrzuje to i tradice, která se dochovala v našich končinách.
Ježíš Kristus navštívil údajně s apoštolem Petrem jistou hospodyni, která je pohostila vejci vařenými v popelu. Po jejich odchodu se všechny skořápky proměnily ve zlato. Od té doby rozdávala hospodyně v den výročí Kristovy návštěvy vařená vejce pocestným.
Co znamená barva skořápky?
Kromě červené barvy, která vedle Kristovy krve symbolizovala lásku a ochranu před démony, byla oblíbená též žlutá či zlatavá, která měla připomínat slunce, obilí a med, a podpořit tak úrodu.
K těmto dvěma základním odstínům přibývaly postupně další, například hnědá, modrá či zelená. Vejce se většinou barvila přírodními materiály, například červeným zelím či špenátem, a po zaschnutí se pro větší lesk přetřela slaninou.
Potravinářská barviva se začala hojně používat až v 19. století, dnešní trendy se však opět vrací k přírodním technikám. Barvená vejce se dávala jako koleda dětem, mládencům, učitelům i kněžím. Ačkoli dnešní koledě vládne čokoláda, i současní koledníci jedno dvě vejce ve výslužce najdou.
Velikonoční jidáše
Velikonoční jidáše patří mezi tradiční sladké velikonoční pečivo, které se peče a také jí na Zelený čtvrtek. Jak už název i jejich tvar napovídají, jde o připomínku apoštola Jidáše. Těsto jidáše se podobá tomu na mazanec, je ale hutnější, tvoří se z něj tvary většinou symbolizující oprátku a po upečení se potírá medem. Na přípravu jidáše nejsou vůbec náročné, můžete se do nich tedy bez obav pustit.
Barvení vajec bylo praktické
Přestože v dnešní době je barvení vajíček spíše hezkou tradicí a snahou, jak vytvořit krásné dekorace, důvod barvení byl v minulosti mnohem prostší. Bílou sobotou totiž končilo dlouhé 40denní postní období, během něhož se nesmělo jíst maso, mléčné produkty ani vejce.
Slepice po zimě opět plně snášely a lidé řešili problém, co s takovým množstvím vajec. Jejich uvařením získali několik dnů navíc, protože vařená vejce vydržela déle než ta čerstvá. Vařená vejce se pak obarvila načerveno kvůli snazšímu rozlišení od těch čerstvých.
Zdroj: kupi.cz