Doba, kdy kočky žily výhradně venku jako lovkyně myší, je dávno pryč. Dnes plní spíše roli domácích mazlíčků, kteří si nás získali svojí nezávislou a trochu tajuplnou povahou. Spousta koček je takzvaně interiérových – jsou chované pouze v bytě bez přístupu ven. Pokud se pro tuto variantu rozhodnete, nemusíte si dělat starosti s venčením. Stačí pořídit vhodný kočičí záchod a vyhovující stelivo. Jaké vybrat?
Při výběru kočičí toalety dbejte především na její velikost. Měla by být pro kočku dostatečně prostorná a tím i pohodlná. Umístit byste ji měli na klidné místo, kde zvíře nebude rušeno.
Pokud máte koček víc, budete nejspíš potřebovat i více záchodů. Obecné pravidlo říká, že byste jich měli mít tolik co koček plus jeden navíc.
Kočičí záchody se dělí na otevřené – což jsou v podstatě jen plastové vaničky – a uzavřené. Ty mají kryt a kočičí dvířka, díky čemuž z nich stelivo nevypadává ven. Volba je tedy docela jednoduchá a většina koček si zvykne na obě varianty. Mnohem důležitější je, co dáte dovnitř.
Co se týče samotného steliva, neboli kočkolitu, základem je, aby pohlcovalo pachy a aby jej bylo možné dobře udržovat v čistotě. Volit můžete hned z několika typů, které se liší materiálem i funkčností.
Ať už se rozhodnete pro kteroukoli variantu, počítejte s tím, že vaší kočce nemusí zvolený typ či značka sednout. Možná budete muset chvilku zkoušet a obměňovat, než najdete takové stelivo, s nímž budete spokojení. Jaké druhy jsou na trhu k dispozici?
Toto stelivo z přírodního jílu má podobu malých kamínků. Poté, co do něj kočka vykoná potřebu, utvoří stelivo pevné hrudky, které jednoduše odstraníte speciální lopatkou. Je dobré vybrat značku, která hrudkuje opravdu dobře – u levnějších produktů se totiž mohou hrudky drolit, což zásadně ztěžuje čištění. Některé podestýlky tohoto typu také mohou být prašnější, a to není nic příjemného, protože se prach snadno roznese po celém bytě.
Hrudkující steliva mohou obsahovat aktivní uhlí pohlcující zápach, nebo být přímo navoněná nějakou příjemnou vůní. Pozor však, aby jí nebylo příliš, kočka by pak mohla odmítat záchod použít.
Kupte se slevou Stelivo pro kočky Louisa.
Toto stelivo je tvořené krystalky oxidu křemičitého. Jeho výhodou je výborná schopnost pohlcovat pachy i vlhkost. Silikagel do sebe doslova naváže tekutinu, a následně ji pohltí, vy se tudíž nemusíte denně zaobírat odstraňováním hrudek moči. Je potřeba pouze vybírat pevné exkrementy a stelivo trochu prohrábnout, aby se moč neusazovala na dně toalety.
Silikátová steliva jsou dražší, ale vydrží poměrně dlouho (samozřejmě záleží na počtu koček). Během čištění je nevýhodou zvýšená prašnost.
Tato steliva potěší především ekologicky smýšlející jedince. Vyrábí se z různých přírodních materiálů – z dřevěných pelet, kukuřice nebo tofu. Vytvářejí hrudky, a proto se snadno čistí, navíc je můžete vyhodit třeba na kompost. Teoreticky je lze i spláchnout do záchodu, to nicméně není dobré dělat příliš často.
Nevýhodou těchto steliv je, že nevydrží tak dlouho. Hrudkující efekt se obvykle s časem zhoršuje a stelivo je po určité době potřeba kompletně měnit. Je však levnější a taky lehké, takže se s pytlem snáze manipuluje.
Kupte se slevou Kapsičky pro kočky Whiskas.
Tou úplně nejlevnější variantou „steliva“ je tradiční písek, případně různé univerzální podestýlky z pilin. Přirozeně nehrudkují ani nepohlcují vlhkost tak jako například silikagel, a tím pádem jsou poněkud těžší na údržbu. Pro kočičky v bytech se prakticky nevyužívají, můžete je ale dát svým mazlíčkům třeba na zahradu. Počítejte ovšem s tím, že budete muset obsah takového záchodku často kompletně vyměňovat.