Kolik je druhů soli a jak působí na naše tělo?

Co byste o soli měli vědět?

Sůl není nic jiného než chlorid sodný neboli NaCl, který znáte z hodin chemie. Jedná se o látku, jež se přirozeně vyskytuje v nerostné podobě, ale většina soli na Zemi je rozpuštěná v mořské vodě.

Lidé každý rok spotřebují kolem 200 milionů tun soli a z toho jen 4 % jsou určena ke konzumaci. Zbytek se využívá v průmyslu a k posypu silnic.

Jaký vliv má sůl na tělo a co když jí máme nedostatek?

Často se mluví o škodlivosti soli, ale bohužel se obvykle ignoruje to, jak je důležitá pro náš organismus. Podílí se na udržování rovnováhy v buňkách a také na správném fungování nervů, svalů i jednotlivých orgánů. Nedostatek soli nebo lépe řečeno sodíku je velmi vzácný, ale jde o velmi závažný stav. Mezi příznaky patří nevolnost až zvracení, bolest hlavy, zmatenost, ztráta energie, ospalost a únava, neklid a podrážděnost, svalová slabost, křeče a nakonec i kóma.

Doporučená denní dávka a nadbytek soli

Ačkoliv ji tělo nezbytně potřebuje, měli byste dbát na to, abyste nepřesáhli doporučený denní příjem 4–5 gramů. To odpovídá zhruba jedné čajové lžičce. Většina lidí v Evropě tento limit překračuje hned dvakrát a to má často za následek zadržování tekutin v těle, vyšší krevní tlak a pocit intenzivní žízně. Dlouhodobě pak může opět způsobit vysoký krevní tlak, zvyšovat riziko rakoviny i srdečních onemocnění.

Je běžná kuchyňská sůl nejlepší?

První zpracování soli se provádělo zhruba šest tisíc let před naším letopočtem na území Rumunska. Od té doby se proces získávání a úpravy soli značně změnil. Běžná kuchyňská sůl je většinou vysoce rafinovaná. Není to vždy ku prospěchu, protože tímto procesem ze soli mizí mnoho prospěšných sloučenin. Konzumuje se jí následně více a to může způsobit zdravotní problémy.

Běžná sůl je ze zdravotních důvodů jodizovaná. Je tomu tak proto, že byla uměle obohacena o sloučeniny jódu. Jedná se ovšem jen o malé množství, zhruba 0,005 %. Důvodem je podpora správného fungování štítné žlázy, jež se neobejde právě bez jódu.

Jaké další druhy existují?

Není sůl jako sůl, liší se zejména tím, jakým způsobem a na jakém místě se získávají a jaké přísady se do soli přidávají. Může díky tomu získat jinou chuť, složení, ale i barvu. Zatímco běžná varianta je poměrně levná, netradiční soli jsou často velmi drahé a používají se především ve vyhlášených kuchyních. Existuje nespočet druhů, představíme si ty nejdůležitější.

Himálajská růžová sůl

Jak již název napovídá, těží se v Himálaji, konkrétně v solném dolu Khewra, který najdeme v pákistánském Paňdžábu. Je typická svou růžovou barvou, za niž mohou především sloučeniny železa. Poprvé její výskyt zaznamenali vojáci Alexandra Velikého, kteří viděli, že koně olizují místní skály.

Himálajská sůl je mimořádně přínosná pro lidský organismus, protože obsahuje 84 přírodních minerálů. Je považována za zdravou součást jídelníčku a stále častěji nahrazuje kuchyňskou sůl.

Mořská sůl

Získává se z mořské vody, a to nejčastěji tak, že se vodní nádrž nechá zaplavit vodou, která vyschne a zbude jen sůl, jež se dále zpracuje. Její chuť se může lišt podle toho, kde byla získána. Kromě specifické chuti má vyšší obsah důležitých minerálních látek. Mořská sůl je vhodná na brambůrky, saláty, vejce a všude tam, kam dáváte běžnou sůl.

Keltská sůl

Označuje se také jako šedá sůl nebo keltská mořská sůl. Sklízí se z přílivových rybníků u pobřeží Francie, konkrétně u Bretaně. Místní jí tu říkají „sel gris“. Za šedou barvu jsou zodpovědné minerály, které po odpaření vody v krystalech zůstanou. Obzvláště se hodí do salátů, do polévek, na pečenou zeleninu, grilované maso a mořské plody.

Podle některých studií mají koupele s keltskou solí blahodárné účinky na pleť a mohou pomoci s projevy lupénky.

Fleur De Sel

Tato sůl rovněž pochází z Francie a doslovný překlad je „solný květ“. Sklízí se z odpařené mořské vody z pobřeží a je specifická tím, že voní a chutná jako mořská voda. Typická je také svou vlhkostí, více se lepí a déle zůstane na jazyku. Mezi kuchaři jde o oblíbené dochucovadlo, které ovšem není levné. Pokrmu dodává bohatší chuť a texturu.

Červená havajská sůl

Tato netradiční varianta se získává také z mořské vody a specifická je svou červenou barvou, kterou získá poté, co je smíchána s vulkanickou hlínou bohatou na oxidy železa. Nazývá se též „alaea“ podle havajského jílu. Obsahuje vyšší množství stopových minerálů. Má lehce ořechovou chuť a díky její barvě se s ní skvěle zdobí hotové pokrmy.

Černá sůl

Na trhu jsou hned dvě varianty – černá himálajská sůl a černá lávová sůl. Černá lávová pochází z Havaje. Je vyrobená přidáním aktivního uhlí do mořské soli. Známá je pro svou silnou zemitou chuť. Rovněž se používá pro hotová jídla. Černá sůl z Himálaje se nazývá také „kala namak“. Má silné antioxidační vlastnosti, které pomáhají bojovat proti volným radikálům. Obsahuje méně soli, ale o to více vápníku, hořčíku a železa.

Perská modrá sůl

Je specifická svým modrým odstínem, jenž je vyvolaný tím, že jinak láme světlo. Patří mezi jednu z nejdražších variant. Najdeme v ní běžné stopové minerály a bohatší množství draslíku. Pochází ze starověkého jezera v Íránu. Přestože se jedná o kamennou sůl, má v závěru lehce nasládlou chuť. Modrou barvu mají jen větší krystaly – když se namelou, svůj odstín ztrácí. Hodí se pro dochucení vařené zeleniny a bílého masa.

A jakou sůl používáte vy? Máte tip na druh, který jsme neuvedli v seznamu a používáte ho pro své pokrmy?

Zdroj: Kupi, National Library of Medicine, Healthline, WebMD