Máte rádi žvýkačky? Nebo nějaké cukrovinky? Bílou čokoládu? Bonbony? Pokud ano, dostali jste do sebe za poslední roky docela dost oxidu titaničitého (E171). Teď je mu ovšem konec. Proč?
Oxid titaničitý je bílé barvivo, které se v potravinách používá dlouhé roky. V posledních letech se ale objevily vážné pochyby o jeho zdravotní nezávadnosti. Toto téma narostlo do takových rozměrů, že ho prošetřovaly evropské úřady a nechaly bezpečnost této látky posoudit. Výsledek? Od 7. února 2022 je zakázáno oxid titaničitý při výrobě potravin používat.
Například ve Francii se oxid titaničitý nesmí do potravin přidávat už dva roky, přesněji od ledna 2020. Slovinsko tuto problematiku uzavřelo dokonce ještě o rok dřív, tedy v květnu 2019. Omezení nastanou nejprve v EU, ale postupně se mají šířit i na další země. Zakázat tuto látku se rozhodlo například i Švýcarsko.
Jeho základní dvě vlastnosti z něj dělají perfektní bílé barvivo a filtr do opalovacích krémů. Velmi dobře odráží světlo a pohlcuje UV záření. Už samotný fakt, že barvivo najdete ve žvýkačce, ale i v opalovacím krému, je trochu děsivý, nemyslíte?
Toto téma řešil Evropský úřad pro bezpečnost potravin už v roce 2016 a deklaroval, že za povolených podmínek nepředstavuje oxid titaničitý zdravotní riziko. Nicméně vědci také v posudku upozornili, že k jasným závěrům by bylo třeba doplnit další toxikologické zkoušky. A také přesně definovat, z jak velkých částic se oxid titaničitý skládá. Nyní se zjistilo, že až 50 % oxidu titaničitého mohou tvořit nanočástice s velikostí do 100 nm. A také, že po průchodu trávením se tento oxid nevyloučí zcela kompletně, ale velmi malé množství (asi 0,1 %) se vstřebá do organismu.
Několik studií také prokázalo jeho účast na změnách DNA v různých typech buněk, což by mohlo vést k vývojovým poruchám plodů, případně k rozvoji nádorových onemocnění. Výzkum také naznačil, že E171 poškozuje střeva, což umožňuje vstup škodlivých bakterií do trávicího systému a znesnadňuje vstřebávání živin.
Kupte se slevou Banány.
I přes zákaz v potravinách však oxid titaničitý nezmizí ze světa úplně. I nadále se s ním potkáte třeba při výrobě léčiv, protože v této oblasti stále neexistuje vhodná látka, která by ho dokázala plnohodnotně nahradit.