Podle nedávných průzkumů vadí čekání ve frontě při nákupu potravin zhruba 27 procentům zákazníků. Obchodníci uvádějí, že tento problém se kvůli nedostatku pracovních sil týká zejména největších prodejen. Pro tyto provozovny jsou tak řešením samoobslužné pokladny, v menších prodejních formátech s sebou ale paradoxně nesou finanční náklady navíc. Urychlení odbavení u pokladny přitom nepřináší ani bezhotovostní platby. Podle obchodníků jsou ve většině případů překvapivě pomalejší než využívání hotovosti.
Rychlost odbavení u pokladny je u tuzemských spotřebitelů významným faktorem, který ovlivňuje volbu konkrétní prodejny potravin. Potvrzují to i některé průzkumy – například podle loňských dat společnosti Mastercard vnímá pomalé vyřizování nákupu ze strany obsluhy u pokladny negativně 27 % respondentů.
Podobné výsledky lze vyčíst i z průzkumu Why2Buy společnosti GfK ze září roku 2020. Podle něj se snaží vyhýbat davům v obchodech, které se tvoří i frontami u pokladen, celkem 28 % respondentů.
Podle předsedy Družstva CBA Romana Mazáka se problém s pomalou rychlostí odbavení zákazníků u pokladen týká především velkých prodejen, tedy supermarketů a hypermarketů. „Souvisí to úzce s nedostatkem pracovních sil v provozovnách zahraničních řetězců a kombinací s velkým množstvím zákazníků. U menších prodejen je situace výrazně odlišná. I když disponují například deseti parkovacími místy a všichni zákazníci přijedou autem, zvládne je bez problému obsloužit jedna pokladna. Nákupy jsou rozloženy v čase, když lidé do prodejny nevstupují ve stejnou chvíli. S nedostatkem personálu či frontami u pokladen se proto téměř nesetkáváme,“ řekl Roman Mazák.
I tak nicméně podle českých obchodníků existují situace a časy, kdy se prakticky všechny prodejny potravin potýkají s výrazně vyšší návštěvností. Typické je v tomto směru zejména páteční odpoledne, kdy lidé nakupují do zásoby na celý víkend. „To však není personální problém, neboť se jedná sice o pravidelný, ale stále výjimečný výkyv. Pokud by chtěla malá prodejna přijmout jednoho či dva pracovníky navíc kvůli těmto případům, byla by to pro ni zásadní ekonomická překážka. Mzdy totiž tvoří největší položku výdajů prodejen a jsou nejčastějším důvodem, proč musí některé z nich svůj provoz ukončit,“ doplnil Mazák.
Kupte se slevou Vepřová krkovice bez kosti.
Velké supermarkety pro zrychlení odbavení zákazníků začaly v minulosti zavádět samoobslužné pokladny. Ty však u prodejen do 400 m² nejsou řešením. Důvod je opět ekonomický – ačkoliv je pokladna samoobslužná, ze strany prodejny je i tak potřeba člověk, který by ji obsluhoval. Ve finále to tak znamená paradoxně náklady na minimálně jednoho pracovníka navíc, což si opět řada provozoven nemůže ekonomicky dovolit.
Podle předsedy Družstva CBA má takový model smysl, pokud je samoobslužných pokladen více než pět. „V takovém případě se to na zvýšeném počtu zákazníků a tím i obratu výrazně projeví, což zaplatí zaměstnance navíc. Je proto logické, že touto cestou jdou zejména supermarkety. Pro nás však samoobslužné pokladny nejsou úsporou nákladů. Ani časových, ani finančních,“ uvedl.
Rychlost odbavení zákazníků u pokladen ovlivňuje také způsob placení. Ačkoliv jsou v současnosti u českých spotřebitelů čím dál častější bezhotovostní a bezkontaktní platby, které v řadě případů nevyžadují ani zadávání PIN kódu, podle Mazáka v menších českých prodejnách stále vítězí hotovost. A to jak z hlediska četnosti, tak i rychlosti odbavení u pokladny.
„Bezhotovostní platba je ve většině případů paradoxně pomalejší než hotovost. Kromě toho, že člověk hledá kartu v peněžence, po jejím použití čeká na odezvu banky, její potvrzení a samozřejmě zadává PIN. Naopak u hotovosti člověk použije zpravidla bankovky vyšší hodnoty, aby následně prodavačka přebytečnou částku v rychlosti vrátila,“ řekl Mazák.
Platby chytrým telefonem či hodinkami, které nevyžadují zadávání PIN kódu, a jsou tím pádem rychlejší, podle Mazáka tvoří v menších prodejnách na venkově pouze zlomky procent. Bezhotovostní platby tak ve většině případů zůstávají pomalejší.