Dnes je Popeleční středa a začíná půst. Připomeňte si zajímavé tradice masopustu

Co je masopust a kdy začíná?

Oslavy jara, přípravy na Velikonoce a jim předcházející čtyřicetidenní půst, zabijačky a svatby i tradiční rituály, které měly přinést v nadcházejícím roce hojnost, plodnost a sílu. To vše zahrnovalo tradiční období masopustu, kterého se vždy účastnili všichni lidé, chudí i bohatí. Jeho začátek každoročně připadá na svátek Tří králů, konec na Popeleční středu (letos je 14. února 2024), po níž následují Velikonoce.

Masopustní veselí má původ ve slovanských zemích. V Čechách a na Moravě sahá podle dochovaných písemností jeho historie nejméně do 13. století. Slovo masopust vzniklo spojením slov „opustit“ a „maso“. V latině tato slova zní carne neboli maso a levare neboli odložit, čímž vznikl i celosvětově užívaný název karneval.

Masopust ve světě

Pro zajímavost masopustem je i slavný karneval v Rio de Janeiru, kam tento zvyk pravděpodobně zavlekli právě Slované. Obdobné oslavy s maškarními průvody se v tuto dobu konají každý rok také v italských Benátkách, ve Francii nebo v americkém New Orleans, kde mají svátek zvaný Mardi Gras. V Rusku se slaví Maslenica, která probíhá podobně jako masopust u nás.

Které dny u nás probíhají hlavní slavnosti masopustu?

Za masopustní oslavy jako takové se ovšem označuje pouze několik posledních dnů:

• tučný čtvrtek,
• a především potom neděle,
• pondělí a úterý.

Tučný čtvrtek

Tučný čtvrtek odstartoval několikadenní masopustní veselí. Úkol byl v tento den jediný – dopřát si tolik tučného jídla a dobrého pití, co hrdlo ráčí. Věřilo se totiž, že lidé potom budou celý rok při síle a zvládnou také blížící se období dlouhého půstu. Ráno se tradičně začínalo zabijačkou. V průběhu dne se stoly prohýbaly pod jitrnicemi, jelity, prejtem, škvarky, tlačenkou, zabijačkovou polévkou i gulášem. Na oběd se klasicky podávalo knedlo-zelo-vepřo, oblíbený byl i bůček.

• Tip: Dostali jste na některé zabíjačkové speciality chuť, nebo chcete doma obnovit masopustní jídelníček? Pak si v tomto období hlídejte letákové akce, například na Kupi.cz. Spousta supermarketů a hypermarketů prodlužuje také v březnu rozmanitý výběr zabijačkových pochoutek do svých speciálních týdenních nabídek.

Také sladké muselo být co nejtučnější. Smažily se masopustní vdolky, šišky a koblihy plněné marmeládou, povidly i mákem, který byl v zimě pěknou vzpomínkou na léto. A samozřejmě také nebesky dobrá lahůdka – boží milosti, které se podávaly hlavně vymrzlým účastníkům maškarního průvodu.

Taneční neděle a pondělí

Po hodování a dvou dnech oddechu přišla na řadu taneční neděle. Zpívat a hrát se začínalo už po obědě. Vrata chalup a stavení se postupně otevírala a všichni mířili do místní hospody, kde se pilo a tancovalo až do rána. V některých obcích se v tento den pořádaly tzv. jalové hody, které si pro sebe zařizovaly pouze ženy. V Praze se zase od 18. století začaly konat masopustní plesy zvané reduty, kterých se účastnila bohatá vyšší vrstva.

Ve znamení tance a hudby se neslo i následující pondělí. Zábava v tento den ovšem nebyla určena pro každého. Na tzv. mužovských bálech se mohli veselit jen ženatí muži a vdané ženy. Ostatním bylo dovoleno přihlížet. I tyto tancovačky ale měly svůj symbolický význam. Při tanci se například hodně vyskakovalo do vzduchu. Věřilo se totiž, že jak vysoko selka vyskočí, tak vysoko jí v následujícím roce poroste obilí a jiné plodiny.

Masopustní úterý

Celé oslavy vrcholily v úterý, kdy se konal ikonický průvod masek. Lidé převlečení za nejrůznější figury a postavy obcházeli každý dům a stavení, kde zpívali, tančili a hráli a za odměnu dostávali bohaté občerstvení. Samozřejmě nesměly chybět koblížky a domácí kořalka. Většina masek také měla svůj význam a pojily se s nimi různé tradice a rituály. Nemluvě o tom, že poskytovaly skvělou anonymitu při rozjíždějícím se rozpustilém alkoholovém veselí.

Jaké maškary se v průvodu objevovaly?

K vidění byly masky laufrů (tehdejší označení vojáků, v průvodu nejčastěji se slaměnou čepicí), báby s nůší, Turků, kobyly, kominíků, myslivců, caperdů (střapatá maska s cepem) i medvědáře vedoucího medvěda na řetězu, který vždy tančil s hospodyňkami, aby jim v nadcházející sezóně zajistil dobrou úrodu.

Součástí karnevalu byl i šašek se špičatou čepicí, ozdobený barevnými cáry papírů a „vyzbrojený“ bičem, kterým odháněl všechny lidi bez převleku. Masky ženicha, nevěsty nebo cikánky s kočárkem vnášely do jednotlivých stavení plodnost, zvířecí maškary jako kůň, kohout nebo čáp zase představovaly mužskou sílu.

Masopust bývá obvykle v úterý zakončen symbolickým pochováním basy. To by mělo značit, že hodování, zpívání a tančení je konec a přichází 40 dnů půstu. Ten zahájila následující Popeleční středa.

Kdy začíná půst a co je to Popeleční středa?

Dnes, tedy 14. února 2024, je Popeleční středa, což znamená, že skončil čas masopustu, křesťanům začíná čtyřicetidenní půst, jehož smyslem je duchovní očista před Velikonocemi. Kněží na Popeleční středu udělují lidem takzvaný popelec, tedy znamení kříže popelem na čelo. Přijetí popelce je znamením kajícnosti převzatým z biblické tradice.

Popeleční středa je považována společně s Velkým pátkem, kterým naopak postní období končí a začínají Velikonoce, jedním ze dvou dnů nejpřísnějšího půstu v roce.

Takový přísný půst znamená, že

• se v ten den věřící nasytí pouze jedním hlavním jídlem a vyhne se masu,
• ale neplatí to pro děti a pro staré či nemocné.

Zdroje: blesk.cz, ireceptar.cz