Dodržujete o Vánocích některé oblíbené tradice? A co takhle si je letos zpestřit těmi dávnými? Máme pro vás devět zajímavých zvyků, které se dříve v rodinách dodržovaly. Nad některými se možná pobavíte, s jinými navodíte to správné vánoční kouzlo a díky některým si snad zajistíte i rok plný štěstí, zdraví a bohatství.
Svíčky k vánoční atmosféře neodmyslitelně patří. Věděli jste ale, že mají v tomto období i specifický význam? Naši předci totiž věřili, že o Vánocích je hranice mezi světem živých a mrtvých tenčí.
Světlo ohně potom pomáhalo najít zbloudilým duším cestu k nám i zpět. Na stromeček se dávaly svíčky proto, aby duše viděly, jak moc na ně jejich blízcí vzpomínají.
Bude mokro, nebo sucho? Vyzkoušejte trik hospodářů, pomocí kterého dříve předpovídali počasí. Oddělte od sebe dvanáct plátků cibule, položte je do řady a každý posolte. Ty, které do rána zvlhnou, označí měsíce (podle pořadí, ve kterém leží), v nichž bude deštivo.
Chcete-li si užít o svátcích chvilku klidu a pohody, pak je pro vás tato tradice jako stvořená. Podle ní nebyl na Štědrý den povolen žádný úklid, aby se spolu s prachem nevymetlo z domu i štěstí. Naopak, aby se vám v nadcházejícím roce dařilo, doporučovalo se během štědrovečerní večeře sníst kousek okoralého chleba nebo si o den později dát vejce snesená přímo na Boží hod.
Tradice s rybí šupinou pod talířem se v mnoha rodinách dodržuje dodnes. Pokud si ji však chcete trochu obměnit, vyzkoušejte ji tak, jak se prováděla dříve. Pod sedm hrnečků na stole se náhodně umístilo sedm předmětů. Podle toho, jaký jste si potom vytáhli, měl váš rok vypadat. Mince znamenala bohatství, kousek uhlí nemoc, hřebínek nesnáze, šátek očekávanou dalekou cestu, dudlík příchod miminka, kousek chleba štěstí a prsten novou lásku či svatbu.
Vánoční stoly se na Štědrý den ovazovaly (např. řetězem či provazem) kolem dokola proto, aby se všichni ve stejném složení potkali i v následujícím roce. Takto vytvořený magický kruh symbolizoval soudružnost a vzájemné pouto. Pod stůl se také dávaly sekery – kdo se jich během večeře dotýkal chodidlem, toho neměly bolet nohy.
Určitě jste někdy slyšeli o tom, že se během vánoční večeře nemá vstávat od stolu. Dříve se totiž věřilo, že ten, kdo vstane, na sebe přivolá do roka a do dne neštěstí. Všechny pokrmy proto musely být nachystané po ruce. Současně se většinou připravovalo přesně devět různých jídel (vedle kapra také plno druhů luštěnin), což symbolizovalo úplnost. Dodnes se někde dodržuje zvyk pečení devíti druhů cukroví.
Pokud dáváte u vánočního stromečku přednost přírodnějším dekoracím, pak si můžete při jeho zdobení zavzpomínat na dávné významy jednotlivých ozdob. Sušená jablka a ořechy představovaly „oběť“ části úrody duchu Vánoc, který na oplátku zajišťoval šťastné svátky. Přivábit ho navíc měly zavěšené rolničky a zvonečky, jejichž cinkání také odpuzovalo zlé duše a přinášelo klid a mír. Hvězda na špičce stromu potom symbolizovala naději a prozření.
Rozkrajujete doma jablíčka a hledáte hvězdičky jako symbol štěstí a zdraví? Dříve bylo zvykem jíst jablka u štědrovečerního stolu společně, aby se utužilo rodinné pouto. Bylo to proto, aby si kterýkoliv člen, jenž během následujícího roku obrazně či doslovně zabloudí, vzpomněl, s kým o Vánocích jablko jedl, a ke svým blízkým se navrátil.
Pojí se s tím i další tradice. Před snědením jablka se jeho slupka loupala do spirály – čím delší byla, tím delší život danému člověku určovala. Mladí hoši a dívky zase roztáčeli pruhy slupky třikrát nad hlavou a poté je odhodili na zem. Po dopadu většinou připomínaly nějaké písmeno, na které mělo začínat jméno jejich nastávajících.
Na závěr připomeneme ještě jeden starý zvyk, který byl spojený s předpovědí budoucích vdavek. Dívky se na Štědrý den shromáždily pod hrušní (stromem, který dříve představoval ochránce domu) a do její koruny házely dřevěnou hůl. Pokud ve větvích zůstala, znamenalo to, že se dívka do roka vdá. Pokud spadla, s každým dalším pokusem se roky k budoucí svatbě přičítaly.
Zdroj: frekevence1.cz, prima-receptar.cz, horoskopy.cz