Jaká je kvalita rýží v obchodech a kolik zbytkových pesticidů a dalších nebezpečných látek obsahují? Na to se tentokrát zaměřil test, který poslal do laboratoře Vysoké školy chemicko-technologické celkem 38 vzorků bílých i speciálních rýží. Podívejte se, jak jednotlivé výrobky dopadly, na které značky si v obchodech dávat pozor, a které rýže jsou naopak zárukou kvality.
Jako první se test pořadu A DOST! zaměřil na 15 značek bílých neloupaných rýží, u kterých se sledovalo především množství reziduí pesticidů, které mohou představovat vážnější riziko pro lidské zdraví. Souhrnně lze říci, že jednotlivé rýže dopadly velmi dobře a negativní případy se objevily pouze v řádu jednotek.
Nejvíce reziduí pesticidů bylo ze zkoumaných vzorků zjištěno ve dvou výrobcích: v Arax kulatozrnné loupané rýži (obsahovala i pesticidy, které nejsou v EU schválené) a rýži ESSA dlouhozrnné (mimo jiné obsahovala zbytky chlorpyrifosu, což je v EU zakázaný pesticid). V obou případech se ovšem jednalo o ojedinělé stopové množství, které není zdraví nebezpečné.
Nejlépe naopak dopadly tři bílé rýže od stejné společnosti (La Food ČR) a ze stejné země původu (Myanmaru):
Ze speciálních rýží, mezi které patří natural, neloupané či pololoupané a barevné, bylo hodnocení podrobeno 23 vzorků. Tyto druhy se nezbavují povrchové vrstvy, díky čemuž jsou nutričně výživnější než rýže bílé loupané. Jsou bohaté na vitamín B a E, na minerální látky i vlákninu. Do této skupiny spadá i rýže parboiled – ta se vyrábí speciální metodou, kdy jsou do zrnek za vysokého tlaku parou „vtlačeny“ cenné látky ze slupky, která se loupe až poté.
Jak jednotlivé výsledky nezávislého testu odhalily, situace ohledně kvality rýží se za posledních pět až deset let výrazně zlepšila.
V kategorii speciálních rýží dostaly negativní hodnocení pouze tři výrobky:
Naopak zcela bez pesticidů byly vzorky všech rýží z kontrolovaného ekologického zemědělství, čímž mimo jiné potvrdily, že známka bio je skutečnou zárukou kvality.
Nejlépe z hlediska sledovaných vzorků speciálních rýží dopadly:
Dobrou zprávou také je, že u žádné z testovaných speciálních ani bílých loupaných rýží nebylo zjištěno žádné závažné překročení povolených limitů na arsen, stejně tak naprostá většina neobsahovala vůbec žádné zbytky toxických plísní (pokud ano, jednalo se opravdu o zanedbatelné množství).
I když si v obchodě vyberete vysoce kvalitní rýži, na její chuť a strukturu má vliv především způsob přípravy. Ačkoliv v testu dopadly dobře i rýže sáčkové, lépe si vždy pochutnáte na těch sypaných – mají bohatší chuť a jsou nadýchanější. Půlkilová a kilová balení navíc většinou vychází levněji než porcované sáčky.
Sypanou rýži vařte vždy v hrncích nebo pánvích s co nejširším dnem a nižším okrajem, za použití dobře těsnící poklice, která udrží páru uvnitř nádoby. Pokud nicméně doma jíte rýži často, není od věci pořízení rýžovaru – v obchodech jej seženete již kolem čtyř stovek.
Připravíte v něm během pár minut nadýchanou a sypkou rýži bez nutnosti vaření na plotně a bez rizika převaření.