Záhony, balkony i terasy se na podzim rozzáří pestrobarevnými trsy vřesů. Víte, proč je tato rostlina považována za symbol podzimu, i když kvete i v létě? Důvodů je hned několik. Připravili jsme pro vás také několik užitečných rad a tipů, jak vřesy úspěšně pěstovat doma i na zahradě.
Vřes patří do skupiny stálezelených, mrazuvzdorných rostlin, které kvetou od srpna do prosince. Největší pozornost je jim ovšem věnována právě nyní, na podzim.
Je to jednak proto, že spolu s podzimními astrami patří ke květinám, které svými barevnými květy rozveselují podzimní záhonky a truhlíky, jež prořídly po odkvětu posledních letních rostlin, a zároveň vřesy snesou chladné a sychravé počasí.
Další důvody oblíbenosti vřesu lze hledat v lidových pověrách a pověstech. Vřes byl totiž vždy považován za magický symbol, který otevírá dveře do záhrobí a je díky němu možné spojit se s mrtvými. Tradičně se proto v období svátku Dušiček dává spolu se svíčkami na hroby – ať už pro svou symboliku, nebo pro barevný vzhled a odolnost, díky které vydrží náhrobky zdobit i v době, kdy začínají první mrazíky.
Pro zajímavost, latinské jméno vřesu Calluna má původ ve starořečtině (od slova kalluntron), kde se tímto výrazem označoval smeták – protože právě z větviček této rostliny se tehdy košťata vyráběla. Květy vřesu se také vždy považovaly za prostředek k udržení vitality a mládí, konkrétně bílý vřes sloužil jako ochrana před zlem a symbol štěstí. V neposlední řadě se dříve na základě keříků vřesu odhadovala tuhost zimy – čím bohatší květy a větší hojnost semen, tím delší a mrazivější zima měla přijít.
Původně měly vřesy pouze růžové odstíny, později však byly vyšlechtěny stovky kultivarů s nejrůznějšími barevnými květy – od bílé, žluté, červené a fialové až po oranžovou. Někdy je možné setkat se také s názvem vřesovec. Nenechte se ovšem zmást, botanicky jde o trochu jinou rostlinu než vřes.
Vřes se používá vnitřně v podobě čaje nebo tinktury, nebo zevně v podobě obkladů nebo koupelí.
Vřes potřebuje kyselou, dobře propustnou půdu. Pokud ho budete sázet do květináčů nebo truhlíků na balkoně, nezapomeňte na drenážní vrstvu, která na dně nádoby usnadňuje odtok vody.
Na zahradě sázejte vřes na slunné stanoviště, ideálně do půdy obohacené o rašelinu nebo drcenou kůru. Nezapomeňte však, že se nerad stěhuje a špatně snáší přesazování. Místo, na které jej zasadíte, by mělo být trvalé.
Vřesům škodí přeschnutí i dlouhodobé podmáčení. Pravidelnou zálivku ovšem potřebují, a to i v době vegetačního klidu. Pokud tedy venku vyloženě nemrzne, je dobré je zalévat i v zimě. Plánujete-li hnojit, potom se vyhněte hnojivům obsahujícím vápník, ten vřesům nesvědčí.
Zkuste přesadit vřes do většího květináče s propustnou, lehkou a kyselou půdou. Můžete použít speciální substrát pro kyselomilné rostliny, případně si jej namíchat z rašeliny, písku a zahradnického substrátu. Na dno nádoby dejte drenážní vrstvu z kamínků nebo perlitu a na vrch substrát pokryjte borovou kůrou. Zalévejte vřes pravidelně a dostatečně, aby byl substrát vždy vlhký, ale ne přemokřený.
Umístěte vřes na slunné a vzdušné stanoviště, kde bude mít dostatek světla a čerstvého vzduchu. Vřes se nehodí do interiéru nebo do stinných míst. Před mrazy ho přesuňte na chladné a tmavé zimoviště, kde bude mít přístup k dennímu světlu.
Odstřihněte odkvetlé květy a počkejte s hnojením na jaro. Vřes nehnojte, pokud je uschlý nebo nemocný, protože byste mu tím mohli přitížit. Použijte hnojivo určené pro kyselomilné rostliny a aplikujte ho po řezu vřesu.
Vřesy i vřesovce najdete na podzim v akčních nabídkách mnoha supermarketů, hypermarketů i hobby marketů a zahradnictví. Jejich cena se odvíjí od velikosti a průměru květináče.
Cena se pohybuje v závislosti na průměru květináče od 49 Kč až do 99 Kč. Květináč s vřesem o průměru cca 9 cm koupíte v akci už od 22,90 Kč, květináč o průměru cca 10,5 až 12 cm se pohybuje od 40 do 60 Kč.