Chorobně bílý povlak na listech, způsobený parazitickými houbami, trápí každoročně celou řadu zahrad i jejich majitelů. Zdárně se s padlím vypořádat často pomáhá některý z mnoha fungicidních přípravků. Jak s ním ale bojují ti, kteří chemii používat nechtějí? Využívají následující suroviny, které běžně najdou v kuchyni.
Mluví-li se o padlí, jde zpravidla o chorobně bílý povlak na listech zbarvující se postupně do hnědé až černé. To je ale až samotné onemocnění, které padlí jako takové vyvolává. Způsobují ho parazitické houby se stejným pojmenováním.
Nejčastěji bují z vnější strany na listech či obalech plodů, dovnitř, případně do plodů téměř neproniká. Spory, které plíseň vytváří, se na ostatní rostliny šíří větrem, vodou nebo je z jedné na druhou přenáší hmyz.
Zatímco u ovocných stromů se padlí objevuje zejména na jaře, když je suché počasí, u letniček a trvalek se mu nejvíce daří ve druhé polovině léta, tedy v období, pro které jsou typické vysoké rozdíly mezi denními a nočními teplotami i vyšší vlhkost vzduchu.
Díky tomu, že má padlí ektoparazitický charakter (tedy napadá především povrch rostlin), si s ním vcelku spolehlivě poradí fungicidní přípravky. Nejúčinnější je ovšem prevence, a tak to nejlepší, co můžete udělat, abyste napadení padlím předešli, je postříkat rostliny zhruba týden předtím, než se na nich ve stejné době vloni padlí objevilo. Tato doba se může na každé zahradě mírně lišit, obecně se ale s padlím potýkali zahrádkáři minulou sezonu nejvíce ve druhé polovině července.
Účinnost mléka a syrovátky vůči padlí potvrdilo několik výzkumů. Nepodařilo se zatím zcela přesně rozklíčovat, co tento úspěch způsobuje, s největší pravděpodobností za ním ale stojí reakce mléčných kvasinek se slunečním zářením, při které vznikají pro houbové plísně toxické volné radikály. Potřebovat budete 40% roztok syrovátky nebo mléka, litr roztoku se tak bude skládat ze 400 ml syrovátky či mléka a z 600 ml vody.
V zásaditém, tedy v nekyselém prostředí houbové plísně špatně rostou a hůře prospívají, až nakonec uhynou úplně. Takové prostředí vám pomůže vytvořit například jedlá soda bikarbona. Rozmíchejte 2 lžíce sody se 2 lžícemi rostlinného oleje a polovinou čajové lžičky tekutého mýdla v 2,5 litrech vody, přelijte do rozprašovače a rostliny postříkejte. Roztok účinkuje jak na již napadené listy, tak na ty zdravé jako prevence.
Úspěšně se vypořádat s padlím vám pomůže i pár stroužků česneku. Česnek je bohatým zdrojem síry, která funguje jako spolehlivý zabiják houbových plísní. Česnekovým olejem pak stačí postříkat padlím napadená místa na rostlinách. Připravit ho lze jen ze 3 surovin: Rozmačkejte 5 stroužků česneku a vzniklou kašičku smíchejte s 30 ml alkoholu a 30 ml rostlinného oleje.
Směs nechte 2–3 dny odstát, poté sceďte přes plátýnko nebo husté sítko a vzniklý olej zatím odložte stranou. To, co se nepřecedí, ale nevyhazujte. Zalijte zbytky vodou a nechte ještě den dva louhovat. Olej i s česnekovou vodou poté smíchejte dohromady, rozřeďte 3,5 litry vody, rozmíchejte a aplikujte rozprašovačem.
Podobně účinné jsou na houbové choroby rostlin i silice skořice a přesličky. Zatímco se ale přesličková jícha nebo čaj používá také jako prevence, po skořici se sahá až ve chvíli, kdy už je rostlina padlím napadená.
Přesličkovou jíchu vyrobíte jednoduše tak, že čerstvou přesličku natrháte do misky, zalijete vodou a necháte alespoň pár dní kvasit, ideálně klidně týden či dva. Upozorňujeme, že jícha dost zapáchá, ideální řešení do bytu či na balkon to tedy rozhodně není. Lepší je koupit v lékárně přesličkový čaj, zalít ho převařenou vodou, nechat vylouhovat a před použitím zchladnout.
Na skořicový výluh budete potřebovat pytlík mleté skořice (15 g), který důkladně rozmíchejte v 1 l studené (ideálně převařené) vody a nechte takto den až dva louhovat. Poté přeceďte přes plátýnko, scezenou tekutinu rovnou nalijte do rozprašovače a aplikujte na rostlinu. Neřeďte.
Zdroje: Kupi, Český rozhlas, Česká televize, pořad Kouzelné bylinky