Celkový stav a vzhled naší kůže odráží do značné míry dění uvnitř našeho těla. Téměř každá disharmonie, snížená či zvýšená funkce orgánů nebo produkce hormonů se může v nějaké podobě na pokožce zobrazit. Věnujeme-li jí dostatek pozornosti, může nám pomoci včas odhalit počínající problémy. Nezapomínejme ale na to, že přesnou lékařskou diagnózu nenahradí.
Zjednodušeně řečeno je kůže voděodolný obal, orgán o velikosti zhruba 1,5 m čtverečních, jehož tloušťka se liší v závislosti na tom, jakou část těla pokrývá – nejtenčí je na uších, kde tvoří jen 0,4 mm silnou vrstvu a nejsilnější na zádech, kde je desetinásobně tlustší. Kůže se skládá ze 3 vrstev:
Každá vrstva má mírně odlišnou strukturu, složení i funkci, dohromady však tvoří zcela komplexní systém. Jako bariéra, která spojuje a zároveň odděluje vnitřní prostředí a vnější svět, má hned několik zodpovědných a zcela zásadních funkcí:
Přestože je nám kožní typ dán geneticky a genetika také do jisté míry ovlivňuje stav a funkčnost naší kůže, náhlé a neobvyklé změny na jejím povrchu nemají ve většině případů s dědičností nic společného.
Možná vás to překvapí, ale kůží jsou i nehty, vlasy, vousy či chlupy. A i ty nám toho o našem fyziologickém stavu dokážou prozradit víc než dost.
Například podélné rýhy na nehtech mohou značit nedostatek bílkovin či vitamínu B, častěji je to patrné u lidí, kteří třeba v rámci diety omezují sacharidy. V takovém případě mohou pomoct kroupy, kakao, oříšky nebo sója. A pokud jsou k tomu navíc ještě nehty lámavé, může chybět organismu křemík či kyselina listová.
Na stavu vlasů se nejvíce odráží celkový stav živin v organismu. Jejich nedostatek v těle se může projevovat mimo jiné vypadáváním a řídnutím.
I když je zčervenání pokožky jako reakce na nějakou choulostivou situaci přirozené a běžné stejně jako zdravé zčervenání po pár sklenkách vína, přetrvává-li toto zabarvení, může signalizovat přetížení kardiovaskulární soustavy, k čemuž kromě nadměrného a dlouhodobě působícího stresu přispívá i nadbytek živočišné stravy a soli.
Žlutě zabarvená kůže poukazuje nejčastěji na potíže s játry, žlučníkem a slinivkou. Nastává tzv. žloutenka, při níž se do žluta zabarví dokonce i bělmo očí. Způsobuje to přítomnost žluči v krvi, která by za normálních okolností volně odtékala do dvanáctníku. Žlutý nádech pokožky může ovšem také odkazovat k nadměrnému přijímání solí a glutamanu sodného, který se do pokrmů často přidává, aby zvýraznil chuť.
Šedý nádech pokožky signalizuje špatně fungující, přetížená a ztvrdlá játra. Taková kůže může být navíc méně citlivá. Poukazovat ale může také na časté cholerické, nebo naopak depresivní stavy.
Výrazně mastná kůže svědčí o přejídání se, nadbytečném příjmu tuků a zhoršené schopnosti slinivky a jater se s nimi vypořádat.
Pokožka vlhká a nadměrně se potící, zejména v oblasti dlaní, podpaží či kolenních jamek, poukazuje na zvýšený příjem tekutin, který může přetěžovat ledviny a srdce.
Za hrubnutím kůže stojí kromě jejího přirozeného stárnutí často také nadměrná konzumace nasycených mastných tuků.
Bledá kůže či jakoby průsvitná nejčastěji značí chudokrevnost.
Podle TČM má místo výskytu kožních problémů úzkou spojitost s procesy v těle. Reakce orgánu, krve, uložené emoce či stres se v podstatě proderou na povrch.