Houbaření je hobby typické pro Čechy. Když se urodí, jsme prý schopní nasbírat ročně až 30 tisíc tun hub! Kromě úrody v lese je ale také důležité vyrazit na houby brzy zrána a být při jejich hledání bystrý a při sbírání obratný. To druhé dokáže značně zjednodušit pořádný houbařský nožík. Poradíme, jak vybrat ten správný.
Správní houbaři moc dobře vědí, že bez nože se při sbírání hub neobejdou. Houby totiž ze země nikdy nevytrháváme nebo nevymalujeme. Je potřeba houbu šetrně odříznout od země a kořen s pletivy nechat v zemi. Díky tomu bude moci znovu vyrůst.
Pokud bychom ji nešetrně vyrvali z půdy, s největší pravděpodobností poničíme pletiva tak, že na tom samém místě už houba znovu nevyroste. Je to stejné jako třeba s medvědím česnekem, při jehož sklizni by se mělo postupovat obdobně šetrně.
Kromě toho vám perfektně padnoucí nůž se všemi nepostradatelnými houbařskými vychytávkami houbaření výrazně usnadní, zpříjemní i urychlí.
Jedním ze zažitých nešvarů začínajících houbařů bývá, že v kuchyni sáhnou po jakémkoli noži a vyrazí. Po lese pak běhají s dlouhým ostrým nožem, jako kdyby se místo hub chystali holýma rukama lovit divokou zvěř. Kdo lásku k houbaření zdědil po předcích, ten bude mít pravděpodobně lehký náskok a bude vědět, že do lesa se vyráží třeba s „rybičkou“ – kapesním, zavíracím nožíkem. To už je o něco lepší volba.
Jdete přece na houby, nepotřebujete na ně žádnou zbytečně velkou kudlu – což může být v mnoha případech dokonce nebezpečné. Při chůzi v lese člověk snadno zakopne o pařez nebo se mu nohy zamotají do spadaných větví, a i bez nože může být pohroma na světě raz dva. A co teprve, když máte při takovém pádu ještě v ruce velký kuchyňský nůž. První pravidlo tedy je sáhnout po noži malém, kapesních rozměrů a rozhodně zavíracím!
Tip: Když je k tomu navíc čepel na konci zahnutá a nikoli do špičky, je to ještě lepší a s nožíkem se i při sbírání hub příjemněji pracuje.
Na houbařských nožících můžete často vidět na konci rukojeti malý štěteček. Dělají se buďto na pevno, nebo se dají do rukojeti i snadno zasunout, aby se štětinky brzo nezničily. Jde o naprosto geniální vynález. Houby jím totiž můžete ihned po odříznutí od země rovnou očistit od hlíny, mechu a jehličí. Netaháte si tak zbytečné nečistoty do auta ani domů, a ještě si ušetříte hromadné čištění hub později v kuchyni, což je mnohými houbaři většinou velmi neoblíbená činnost.
K nožíku si vždy můžete pořídit pouzdro s karabinou, které připevníte k pásku nebo poutku od kalhot tak, že ho budete mít vždy hned po ruce. Už se však vyrábí i nožíky s karabinou přímo na rukojeti, díky čemuž odpadá nutnost nožík při každém novém úlovku vysvobozovat zas a znovu z pouzdra.
Chcete-li mít přehled o tom, jak jste při „lovu“ úspěšní a jak velké kousky si v košíku z lesa odnášíte, hodí se mít na rukojeti vyznačený metr. Celá řada houbařských nožů ho dává na rukojeť zcela automaticky, standardem to ale ještě pořád není.
Ty nejvychytanější houbařské nože, pro opravdové zálesáky, mají kromě zavírací čepele, karabiny, zatahovacího štětce a vyznačeného metru také kompas. Když při sbírání hub „ztratíte hlavu“ a jen jdete od houby k houbě, je snadné se v lese ztratit. Zabudovaný kompas vám může pomoci se v takové chvíli lépe zorientovat v prostoru podle světových stran a rychleji najít cestu zpátky domů nebo k autu.
Tip: Houbařský nůž je mimo jiné krásný a praktický dárek. Máte-li v rodině vášnivého houbaře, vychytaný houbařský nožík ho jistě potěší. Celá řada výrobců navíc nabízí možnost nechat si na přání na dřevěnou rukojeť vygravírovat jakýkoli text.
Ač se to nemusí zdát na první pohled důležité, na výběru správného houbařského nože velmi záleží. Od jeho ergonomie, která zajišťuje to, že se vám s ním bude dobře, lehce a příjemně pracovat, až po všemožné výše zmíněné vychytávky. Co se však houbařské výbavy týká, není nůž ani zdaleka všechno.
Na houby vyrážíme nejlépe s proutěným košíkem. Košík se dobře nese, nasbírané houby se právě do něj nejlépe ukládají a nehrozí, že se v něm, než se z lovu vrátíte, zapaří tak, jako v igelitové tašce.
Houbaření je záležitost ranních ptáčat. Houby se nejlépe hledají po dešti nebo alespoň krátce po tom, co spadne ranní rosa. Dá se tedy čekat, že se vám chůzí v lese promáčí boty a v závislosti na výšce lesního porostu i nohavice. Pokud můžete, vyměňte obyčejnou volnočasovou nebo sportovní obuv za gumáky. Kromě toho, že udrží vaše chodidla v suchu, také snižují pravděpodobnost, že se na vás od země vyšplhá klíště.
Nezapomeňte si sebou vzít ani repelent. Vlhko a teplo dělá dobře kdejaké havěti, jejíž nálety dokážou procházku po lese i dost znepříjemnit.