Červen je na zahradě především ve znamení péče o vysazené rostliny i rychle rostoucí trávník. Dohlíží se na sílící plodiny, jako jsou rajčata, okurky, papriky, dýně nebo jahody. Podobnou pozornost vyžadují také okrasné truhlíky plné petunií, muškátů a dalších krásek. A to pořád není všechno. Na co v červnu na zahradě nesmíte zapomenout?
I když se může zdát, že by touto dobou měly být už všechny užitkové plodiny zasazené v zemi a že je tedy na jakékoli další výsevy pozdě, není tomu tak. Pokud jste doposud nestíhali věnovat svým záhonům dostatek pozornosti, ale přeci jen byste na nich rádi něco měli, nezoufejte. Ještě to není úplně ztracené.
1. Rajčata
Rajčata je v první řadě potřeba pravidelně zalévat, k růstu potřebují skutečně hodně vláhy. Vodu lijeme pouze ke kořenům rostliny, ne přes listy – rajčata by mohla chytit plíseň a z úrody by nakonec nebylo nic.
Rostliny také pravidelně přihnojujeme, abychom podpořili jejich růst a zdraví a dodali jim dostatek živin. Kromě k tomu určených tekutých či granulovaných hnojiv je také možné používat různé bylinné výluhy.
Jak postupem času rostou rajčata do výšky, je důležité zajistit jim dostatečnou oporu. Buď je vyvazujeme k tyčkám, nebo můžeme použít kovové spirály vyráběné přesně pro tyto účely. Obojí je k dostání v hobby marketech.
U tyčkových odrůd rajčat je navíc potřeba vylamovat postranní výhony, tzv. vlky. Ty rostlinu oslabují, protože do jejich růstu vkládá energii, kterou potřebují květy. Pokud je nevylámeme, o to horší sklizeň nás čeká. U keříčkových odrůd se tyto výhony naopak ponechávají!
2. Papriky
Stejně jako rajčata, i papriky je potřeba vyvázat, tedy obstarat jim oporu. Pokud totiž mají dostatek živin, rostou doslova jako z vody – a z malých sazenic tak budete brzy mít takové menší obříky.
Jestliže nemáte žádnou oporu po ruce, je možné dát dvě rostliny paprik k sobě, opřou se jedna o druhou. Čím jsou větší a vyšší, tím jsou ale také křehčí, vyvazujte je proto raději velmi opatrně, ať je zbytečně nepolámete. Na rozdíl od rajčat se u paprik postranní výhony nevylamují.
3. Jahody
Zkraje měsíce je dobré ještě naposledy okopat, provzdušnit a nadlehčit půdu kolem jahod. Pořád také v pravidelných intervalech pokračujeme se zaléváním a hnojením. Během června by se měl jahodový záhon zamulčovat, ať už černou netkanou textilií, mulčovací kůrou, slámou nebo jiným mulčovacím materiálem. Cílem je zabránit nadměrnému vysychání půdy a rašení dalšího plevele, ale také zajištění čistoty dozrávajících plodů, které se tak nebudou válet v hlíně.
Podobně se staráme i o další vysázené plodiny, jako jsou například cukety, dýně, lilky, okurky nebo třeba hrách. Pravidelně zaléváme, odplevelujeme, a když je potřeba, přihnojujeme.
Spolu s deštivým počasím a rostoucí zelení se na záhonech objevili naši každoroční nepřátelé – slimáci. Během pár dní dokážou zlikvidovat veškeré rostliny pilně pěstované zeleniny a pochutnají si i na jahodách. Existuje celá řada chemických prostředků, které pomáhají slimáky odpudit či zlikvidovat, počítejte ovšem s tím, že si zkrátka do záhonů sypete chemii. Někdy to ani jinak nejde, ale než se k tomuto kroku uchýlíte, zkuste dát šanci několika osvědčeným babským radám.
Ať už se vám to líbí nebo ne, nejúčinnější stále je sbírat slimáky ze záhonů pěkně ručně. Doporučuje se vyrazit na ně časně z rána nebo po dešti – to se začínají v zahrádkách ukazovat. Nejvíce jich vždycky najdete ve tmavých a vlhkých zákoutích. A pokud máte kompost, zaměřte se především na něj. Ten slimáci vyloženě milují.
Odradit a přinejmenším alespoň zpomalit dokážou slimáky povrchy, po kterých se jim špatně pohybuje. Vyzkoušejte obsypat záhony vrstvou podrcených, ostrých skořápek od vajíček, pichlavým jehličím, popelem, pilinami nebo kávovým lógrem. Tento krok je nutné čas od času zopakovat, zejména po dešti a silném větru, které vaši past rychle znehodnotí.
Pivní past vypadá tak, že odříznete od plastové lahve spodní část, zhruba 15–20 cm, a zakopete ji na záhonech do země. Do zhruba poloviny nalijete pivo a pak už jen čekáte. Slimáky vůně piva silně přitahuje, a tak věřte, že jich i touto cestou pochytáte dost.
Ač se to může zdát nehumánní, slimáky nikdy jen neházejte přes plot. Jsou schopní urazit velké vzdálenosti v řádech desítek i stovek metrů. Jakmile je chytíte, musíte je buď odvést někam hodně daleko a mimo dosah zahrádek, nebo je zlikvidovat. Za nejrychlejší způsob se považuje jejich nabodnutí, ale pochopitelně ne každý na to má žaludek. Často se také zalévají vařící vodou a vůbec nejdrastičtější smrt slimáky čeká po tom, co je zasolíte.