Papriku u nás krátce po zimě zkrátka jen tak nevypěstujete. Abyste si ji mohli přidat nyní na talíř, musí se dovézt z teplejších zahraničních oblastí, a i tam se často pěstuje v uměle vytvořených podmínkách. Veškerá tato energie navíc se potom přirozeně odrazí v ceně. Není ale nijak složité si vypěstovat papriky vlastní. Právě teď je ideální doba k nákupu sazenic!
Na výsev paprik ze semínek je v tuto chvíli už pozdě. Semínka paprik mají totiž dlouhou vegetační dobu – trvá přibližně 120 dní, než dozrají. Doporučuje se tedy vysévat je nejpozději zkraje března. Je to proto, aby plody na rostlinách stihly dozrát před koncem sezóny.
Pokud jste výsev nestihli, nezoufejte, s pěstováním můžete stále ještě začít. Stačí si pořídit sazenice a správně se o ně postarat. Odměnou vám bude úroda zdravých a skvěle chutnajících paprik, ze kterých budete mít větší radost, než kdybyste je koupili v obchodě.
V tuto chvíli jsou hobby markety a zahradnická centra plná nejrůznějších sazenic. A ano, najdete mezi nimi i sazenice paprik. Jedna stojí zhruba 20–30 korun. Pokud si chcete schovat z paprik semínka a z těch si po zimě příští rok vypěstovat nové sazenice, vybírejte nehybridní odrůdy sazenic. Ty hybridní, označené F1, vám sice letos zajistí možná o něco lepší sklizeň, nové sazenice už ale mohou plodit výrazně méně, nebo dokonce vůbec.
Pokud máme k dispozici záhon, není potřeba se při výběru sazenic příliš omezovat – jediné, na co si dáváme v tu chvíli pozor, je, aby vyhlédnutá odrůda nebyla určená výhradně k pěstování ve fóliovníku. Větší vítr, trvale nižší teplota ve vyšších oblastech či rychlá změna teploty by mohly takovou odrůdu vysazenou na venkovní záhon zničit.
Pokud ovšem máme k dispozici jen balkon, nebo dokonce okno, musíme být při výběru sazenic obezřetnější. Těmi nejvhodnějšími do truhlíku na balkon či za okno jsou tzv. Balkonovka s červenými, sladkými plody, hybridní Slovana F1 se zelenými paprikami či žlutá Amadea. Méně náročné na pěstební podmínky jsou také papriky tzv. kozí nebo beraní rohy – podlouhlé, štíhlé plody sladké chuti a rozmanitých barev. Za zmínku stojí například odrůdy Ohnivec, Saturn nebo Artist.
Tip: I mezi paprikami lze najít převislou odrůdu vhodnou do závěsných truhlíků – Volante Mild Yellow.
Od poloviny května vysazujeme sazenice paprik ven, pokud máme k dispozici záhon. Papriky kolem sebe potřebují dostatek místa, zhruba 50 cm čtverečních, ideálně je proto vysazujeme do sponu 8 x 8 nebo alespoň 8 x 5 cm. Pravidelně zaléváme, aby půda pod nimi nevyprahla, v mírně proschlé to ještě zvládnou. Zhruba jednou za týden nebo 10 dní rostlinky přihnojíme hnojivem pro zeleninu či přímo pro papriky, které seženeme v téměř každém super, hyper nebo hobby marketu.
U nás se nejčastěji pěstuje paprika roční, avšak existuje velké množství zajímavých druhů paprik, kterými si můžete své zahrádkaření zpestřit, ať už se jedná o chuť nebo barvu či tvar. Všechny mají víceméně stejný výsevní postup.
Semínka paprik vyséváme ideálně ve druhé polovině února. Záleží také na tom, zda je druh, který se chystáte vypěstovat, raný, poloraný nebo pozdní. Tyto informace s doporučenou dobou výsevu najdete vždy uvedené na obalu.
K vyklíčení potřebují papriky zejména vlhko a teplo. Jejich pěstování je o něco náročnější než třeba pěstování rajčat, nejedná se ale o nic zásadního, celý proces vyžaduje pouze víc pozornosti a kontroly. Semínka paprik vyséváme do truhlíku, zhruba do 0,5–1,0 cm hloubky, do výsevního substrátu. Jemně je zahrneme zeminou, opatrně zalijeme, abychom si semínka nevyplavili, a celý truhlík, pokud nemáme minipařeniště, přetáhneme průhlednou, svačinovou fólií. Umístíme za okno – tím bychom měli semínkům dopřát teplotu kolem 25 °C, kterou k vyklíčení potřebují. Zhruba do 14 dnů by měly být v truhlíku viditelné rostlinky, až poté z něj fólii odstraníme.
Jelikož už nemáme papriky uzavřené v minipařeništi nebo pod fólií, což jim zapařováním pomáhalo udržovat dostatek tepla a především vlhko, je nutné více kontrolovat, jestli substrát nepřesychá, a případně přiměřeně zalévat. Sazeničkám nesvědčí půdy ani příliš přemokřené, začnou pak uhnívat.
Jakmile jim narostou první pravé lístky, tedy další dva po úplně prvních dvou, můžeme je přesadit, přepikýrovat. K tomu už použijeme zahradnický substrát s živinami. Rostlinky sadíme v truhlíku dál od sebe, ideálně je dáváme úplně odděleně, například do kelímků od jogurtů nebo do papírových ruliček od toaletního papíru. Je to proto, aby si kořeny rostlin vzájemně nebraly živiny a neproplétaly se – při dalším přesazování by se snahou odtrhnout je mohl poškodit kořenový systém a rostlina by uhynula.