Vypěstujte si bylinky, které by v žádné domácnosti neměly chybět, protože hezky vypadají, a navíc mají využití v kuchyni i jako podpora zdraví.
Rozmarýn se v kuchyni skvěle hodí k masům – zejména grilovaným – a bramborám. Perfektní službu udělá i v marinádách či obalovacích těstíčkách a často se jím také dochucují oleje s octy.
Léčivá síla rozmarýnu spočívá především v jeho schopnosti zlepšit krevní oběh – prokrvovat končetiny a zvyšovat krevní tlak. Napomáhá tělu lépe vylučovat žluč a je účinným pomocníkem při častém nadýmání.
Rozmarýn přímo miluje slunce a čím více a déle na něm je, tím je aromatičtější. Dokáže snést i chladnější teploty, nesvědčí mu ale vlhkost. Lépe se mu proto daří v truhlíku či květináči, kde je možné míru vlhkosti lépe kontrolovat. Přes léto ho nicméně klidně přesaďte na zahrádku, jen je potřeba jej v deštivých dnech schovat pod střechu a na zimu vzít domů do tepla, venku by pravděpodobně nepřežil.
Vysévejte ho do zásadité, hlinitopísčité půdy. Zalévejte velmi opatrně, nejlepší je k tomu používat rozprašovač – a nezapomeňte ho během vegetačního období dostatečně přihnojovat.
Bez libečku se neobejde žádná poctivá polévka – ne nadarmo se o něm často mluví jako o „zeleném maggi“. Stejně dobře se hodí také jako koření k dušeným masům, do vaječných pokrmů a do omáček – podporuje mimo jiné chuť k jídlu. Zlepšuje trávení a poradí si i s nadýmáním. Čaj z čerstvých listů podporuje správnou funkci krevního oběhu a díky obsahu ftalidů, které uvolňují křeče, ulevuje od bolestí při dně nebo revmatizmu.
Vypěstujete ho jak na zahrádce, tak doma v květináči. Má rád slunné nebo polostinné stanoviště a k tomu, aby prospíval, mu stačí běžná zahradní zemina. Tu není nutné nijak speciálně hnojit, jen nesmí být půda přemokřená. Pokud libeček vysadíte venku na zahradě, dokáže dorůst až dvoumetrové výšky.
Meduňka lékařská má především zklidňující účinky, a to nejen na psychiku a nervovou soustavu. Působí komplexně na celý organismus. Dokáže uvolnit křečovitá stažení, a tak uleví jak od stresu, tak od záchvatu kašle. Pomáhá také při žaludečních křečích či nadýmání a zmírňuje i menstruační bolesti. Čerstvé lístky s jemnou citronovou vůní a chutí zpestří sladká i slaná jídla.
Meduňce svědčí slunné stanoviště a dostatek vláhy, zároveň ale potřebuje propustnou půdu. V nádobách se jí daří přímo skvěle, dobře jí bude ale i venku. Semena při výsevu žádnou speciální péči nepotřebují, stačí je zatlačit do zeminy, přihrnout trochou hlíny a pravidelně zalévat. Vyklíčit by měla do měsíce.
Snad nic neosvěží v létě víc, než citronová voda s ledem a mátou. Kromě nápojů se ale používá také do pokrmů – a to i sladkých, k osvěžení vzduchu v interiérech a samozřejmě pro své léčivé schopnosti. Máta totiž dokáže zmírnit projevy sezónních alergií. Pomáhá také proti kašli a menthol v ní obsažený rozpouští hleny. Navíc jako přírodní antimikrobiální činidlo pomáhá udržovat v ústní dutině rovnováhu.
Vypěstovat mátu je velmi jednoduché. Jediné, co potřebuje, je na živiny bohatá a lehká půda ve stínu či alespoň v polostínu. Daří se jí doma v nádobě stejně dobře jako v létě na zahrádce. Na zimu je ale potřeba vzít ji vždy do tepla.
Bazalka pravá je bohatým zdrojem betakarotenu, železa, vitamínu C, hořčíku, vápníku a draslíku. Povzbuzuje chuť k jídlu, jemně dezinfikuje, zklidňuje žaludek a zmírňuje nadýmání. Usnadňuje vykašlávání, a je proto vhodným doplňkem při nachlazení a chřipce. Díky svému výraznému a nezaměnitelnému aromatu se hojně využívá v kuchyni – při výrobě pest, do letních salátů, k sýrům, těstovinám nebo rajčatovým omáčkám.
Bazalka má moc ráda světlo a teplo. Špatně snáší nadměrnou vlhkost (ale přesto nesmí substrát nikdy zcela vyschnout), průvan a výraznější změny teplot. Daří se jí doma za oknem i venku na zahradě – doma je však zapotřebí předpěstovat sazenice a až ty pak po zmrzlých vysazovat na venkovní záhon.
Semínka bazalky vysévejte do zahradního substrátu, ne výsevního, do hloubky přibližně půl centimetru. Překryjte tenkou vrstvou zeminy, kterou pravidelně zvlhčujte vodou z rozprašovače.