Květen je pro zahradníky a zahradnice zlomový měsíc. Proč? Mění se teploty a pěstební sezóna se po dlouhém čekání konečně začíná rozjíždět naplno. V teple hýčkané sazeničky se přesouvají na záhony a rovnou ven se vysévají ostatní teplomilné plodiny nevhodné k předpěstování. K životu se probouzí i okrasná zahrada a bohužel také první škůdci. Jak si s tím vším poradit a na nic nezapomenout?
Když se mluví o „zmrzlých", myslí tím ostřílení zahradničtí matadoři dny 12. až 14. května, kterým se říká tři zmrzlí nebo také ledoví muži – Pankrác, Servác a Bonifác. V těchto dnech lze ještě očekávat výraznější ochlazení či ranní mrazíky.
Do poloviny května se tedy pro jistotu vysévá přímo ven jen to, čemu neuškodí chlad a případný mráz (například kořenová zelenina, ředkvičky a hrách). Ve druhé polovině května, kdy už žádné mrazíky, které by sazenicím nenávratně poškodily pletiva, obvykle nehrozí, přesazujeme ven sazenice a vyséváme i vše ostatní.
Pokud jste to v průběhu dubna nestihli, je poslední šance na to vysázet ven kořenovou zeleninu, červenou řepu, cibuli a jarní česnek i brambory. Máte-li už hotovo, nezapomeňte dubnovou sadbu vyjednotit, ať si mladé rostlinky navzájem neberou živiny. Rovnou ven se během května vysévá také hrách, fazole, ředkvičky, čekanka i pozdní květák a saláty, určené k podzimní sklizni.
Od poloviny května vysazujeme do venkovních záhonů doma předpěstované sazenice teplomilných plodin, jako jsou cukety, papriky, rajčata, lilky, okurky salátové i nakládačky, patizony, dýně, kukuřice a melouny. Pokud jste si předpěstovali bazalku a majoránku, můžete je ve druhé polovině května přemístit ven.
Na zahradě a v záhonech se začíná dařit také nežádoucímu plevelu, kterého je potřeba se okopáváním zbavit, aby mladé sazenice nedusil. Není to nejoblíbenější práce na zahrádce, ale je, spolu s pravidelným zaléváním a přihnojováním, nezbytná. Čím víc péče záhonům právě teď dopřejete, tím bohatší úrodou se vám později odmění.
Chcete-li si ušetřit práci, mulčujte. Na připravené záhony se vrství další materiál, ať už v podobě štěpky, slámy, posekané trávy nebo drcené borky (tou se hodí zamulčovat především okrasnou zahradu, kde záleží i na estetice). Mulčování ušetří práci s pletím i zaléváním. K plevelu se skrze mulč nedostane světlo, a tak ho vyraší podstatně méně. Zabraňuje se tím i nadměrnému vysoušení půdy.
Po „zmrzlých“ se do záhonů vysazují hlízy jiřin, begónie či dosny neboli kany. Jsou velmi citlivé na mráz, proto se před jejich vysázením ujistěte, že už opravdu nehrozí žádné přízemní mrazíky.
Je také ideální doba na výsev okrasných dvouletek – květin, které rozkvetou až další sezónu. Mezi ty nejkrásnější patří hvozdík bradatý a proskurník topolovka, ale také rozmanité odrůdy aster, karafiátů i macešek.
V květnu roste trávník nejbujněji, je proto důležité nepodcenit časté sekání. Není ho však potřeba nijak speciálně přihnojovat, energie k růstu má dost. Pokud si chcete udržet zdravě vyhlížející zelený koberec, je důležité zabránit tomu, aby začal kvést, protože plevele by jeho plochu brzo ovládly.
Sekat doporučujeme vždy, když tráva zhruba o třetinu přeroste požadovanou výšku, což bývá podle počasí jednou týdně, někdy i častěji. S případným hubením plevelů pomohou speciální trávníkové preparáty hubící jen dvouděložné plevely.
Pozornost vyžaduje v tomto období i živý plot. Je potřeba ho zastřihnout, aby se později lépe zahustil, a pravidelně stříhat nové výhonky. A když vám zbude čas, dopřejte mu péči navíc – zlehka půdu okolo něj okopejte, čímž ji provzdušníte, a přihnojte.
Kupte se slevou Benzínové nůžky na živý plot Riwall REH6261RH.
Zemina v nádobách a květináčích snáz promrzá, s větší zahradnickou aktivitou na balkoně je proto lepší vyčkat do druhé poloviny května. Ozdobit balkon můžete nepřeberným množstvím letniček a trvalek. A pokud byste chtěli mít z rostlinek užitek, vyzkoušejte do truhlíků vysázet bylinky nebo třeba balkonové převislé jahody.
Dbejte jen na to, aby každá rostlinka měla v květináči dostatek prostoru, vláhy a půdní substrát s živinami, které jí prospívají. Pokud si nejste jistí složením, zaměřte se na výběr substrátových směsí nebo alespoň hnojiv určených přímo konkrétním květinám. Myslete také na to, že se zvyšujícími se teplotami vyžadují květiny v nádobách častější zálivku. Šikovnými pomocníky jsou k tomu samozavlažovací truhlíky a květináče.