Od roku 2004 patří Česká republika na seznam zemí, které mají vyřešený jódový deficit. Jenomže v současné době je to u nás s jódem docela na hraně. Podle monitoringu saturace jódem u novorozenců je situace přímo alarmující, a Česku tak hrozí, že z tohoto seznamu bude vyškrtnuto.
Jód je chemickým prvkem, který naše tělo bezpodmínečně potřebuje a obsahuje jej ve velkém množství půda a mořská voda. Je důležitý při produkci hormonů štítné žlázy a jeho nedostatek může vést k:
Odhaduje se přitom, že přibližně 30 % světové populace trpí jódovým deficitem.
Jak Státní zdravotní ústav (SZÚ) sám uvádí, v oblastech s vyřešeným jódovým deficitem by podíl deficitních novorozenců neměl přesáhnout 3 %. U nás však vyvstal ten problém, že v části Čech (SZÚ nezapočítává Moravu, protože tyto hodnoty vychází z monitoringu Kliniky dětí a dorostu FNKV a 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy) byl v roce 2019 podíl deficitních novorozenců na hodnotě 3,8 % a v roce 2020 dosahoval už 4,8 %. V některých oblastech Česka je ovšem situace ještě žalostnější, protože dosahuje až 12 %. A právě proto nám hrozí vyřazení z výše zmiňovaného seznamu.
Právě v návaznosti na tato nelichotivá zjištění si Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu nechala vypracovat průzkum nabídky suplementů, které se prodávají na českém trhu. Výsledkem bylo opět znepokojující zjištění – volně prodejné suplementy jódu až několikanásobně přesahují doporučené dávky, a spotřebitelům tak hrozí předávkování.
Nadbytek jódu, stejně tak jako jeho nedostatek, je zdraví ohrožující. Může totiž vést ke zvýšené činnosti štítné žlázy (hypertyreóza), která o sobě dává vědět nadměrným pocením, kožními problémy, únavou, hubnutím, třesem, poruchami srdce, vypadáváním vlasů a celkovým neklidem.
Jód se dá tedy doplnit volně prodejnými doplňky stravy, ovšem vzhledem k výše uvedenému zjištění SZÚ je lepší volit jeho přirozené zdroje. Dospělému člověku by se denně mělo dostat 150 mikrogramů (μg) jódu prostřednictvím stravy. Vyšší potřebu jódu mají pak ženy těhotné a kojící, které by denně měly přijmout 250 μg jódu. Nejbohatším zdrojem jódu jsou mořské řasy, zejména pak červená řasa kelp, wakame či hnědá řasa nori a samozřejmě jodizovaná sůl.
S obsahem jódu jsou na tom také velmi dobře mořské ryby a měkkýši, mléko a mléčné výrobky, vejce apod.
Nedostatkem jódu u nás často trpí zejména těhotné ženy, vegani nebo lidé, kteří ze zdravotních důvodů nejedí mléčné produkty a vejce. Ve světě se s nedostatkem jódu setkávají zejména lidé, kteří žijí v záplavových oblastech (jižní a jihozápadní Asie), lidé žijící v horách (Himálaje, Alpy, Andy), v Africe a také v některých částech Evropy.
Zbystřit byste také měli, pokud na vašem jídelníčku zaujímají významné místo potraviny bohaté na goitrogeny. Ty, i když bývají velmi zdravé, narušují produkci hormonů štítné žlázy. Goitrogeny jsou obsaženy například v zelí, brokolici, kapustě, květáku, kedlubně, luštěninách, jahodách, hruškách, fících, hořčici, ředkvičkách, rajčatech, víně a ve vinné révě. A právě proto je důležitá variabilita ve stravě – od každého trochu tedy rozhodně není na škodu.