Nemáte možnost odběru vajec z domácího chovu a kupujete vajíčka v supermarketu? Pak by vám mělo záležet na jejich původu. Jak se vyznat ve značení na skořápce a co všechno z něj vyčtete?
Vejce se rozlišují podle jakosti do tříd A a B. Ta, která běžně známe z obchodů, jsou třídy A – čerstvá vejce. Ty ze skupiny B jsou určena výhradně pro průmyslové zpracování a jejich distribuce do supermarketů není povolena.
Vejce ze skupiny A můžeme sehnat v následujících velikostech:
Vajíčková pomazánka s tvarohem, kopřivou a pažitkou je typicky jarní recept, který se naprosto hodí k Velikonocům. Ideální způsob, jak zpracovat vykoledovaná vajíčka, i tip na rychlou svačinu nebo večeři.
Vajíčkový salát je ideální volbou, pokud hledáte recept na rychlý a vydatný salát k snídani nebo svačině. Díky hořčici, kyselým okurkám a cibuli je příjemně pikantní a s kouskem chleba vás krásně zasytí.
Zvláštností jsou pak velmi velká vejce, která mohou vážit až 115 gramů – jsou však spíše raritou, objevují se ve snáškách maximálně ze 2 %. Kontroloři, kteří mají na starosti dodržování správných podmínek u chovu a prodeje vajec, mají stanoveny odchylky hmotnosti dle výše uvedených skupin. V jednotlivých šaržích je tak tolerována odchylka až 20 % vajec s nižší hmotností.
Při skladování musí být dodržena teplota od 5 do 18 °C. Vejce by se do obchodu neměla dostat později než 7 dní před minimálním datem spotřeby.
Vejce dostupná z obchodů jsou označena 7místným červeným kódem. Co vlastně znamená?
Kromě CZ (Česká republika), můžeme najít také SK (Slovensko), LT (Litva), PL (Polsko), DE (Německo), NL (Nizozemí) či ES (Španělsko). Poslední čtyři číslice jsou registračním číslem chovu. Pokud by vás zajímalo konkrétní hospodářství, odkud vejce pochází, lze jej dohledat v databází na webu Mezinárodního testování drůbeže. Stačí zadat čtyřčíslí uvedené na vejci za zemí původu.
Na obalu vajec musí být uvedena produkce, která vejce poskytuje k prodeji. Musí obsahovat jméno nebo adresu firmy. Třídírna se pozná podle přiděleného identifikačního čísla, například „CZ 123“, které přiděluje Státní veterinární správa, čímž provozovnu schvaluje pro třídění a balení.
Na obalu také najdete povinné údaje, jako je množství vajec v balení či datum minimální spotřeby s doporučením správného skladování. Dále je třeba uvádět jakost, hmotnostní skupinu a vysvětlení kódu producenta. Obal se v neposlední řadě neobejde bez uvedení metody chovu nosnic samotných vajec.
Nenechte se zmást původem uvedeným na obalu – nemusí se totiž shodovat s opravdovým původem samotných vajec.
Vejce od chovatelů musí mít označené minimální datum spotřeby a musí také být uvedeny informace o chovateli. Maximální možná doba pro prodej vajec od chovatelů je 21 dnů od snůšky.
Pokud se nejedná o prodej vajec čerstvých, ale například vařených nebo barvených, tyto výrobky se řadí do kategorie vaječných výrobků nebo výrobků z vajec a na obalu musí mít uvedeno označení výrobce. Délku minimální trvanlivosti a podmínky skladování si výrobce stanovuje sám v souladu se zákonem o potravinách.
Pokud vám tedy skutečně záleží na původu vajec, vyplatí se znát jejich značení, nebo mít po ruce domácího chovatele. A pokud také znáte mýtus o tom, že čím žlutější žloutek, tím zdravější vejce, nenechte se zmást – barvu může ovlivnit i pouhý obsah krmiva slepic, třeba i s přidaným barvivem.
Zdroje: Bezpečnost potravin, Česká vejce, Mlsná vařečka