Vypěstujte si ty nejlepší jahody. Pochutnáte si na nich stokrát víc než na kupovaných

Jahody prospívají organismu

Nejsou jen nízkokalorickou letní pochoutkou, jejich konzumace také podporuje tvorbu leptinu – hormonu, který napomáhá organismu lépe spalovat tuky. Taktéž jsou plné vitamínů, minerálů, antioxidantů a flavonoidů.

Nejbohatší jsou na vitamín C (ve 100 g jahod je ho asi 66 mg, což je víceméně doporučená denní dávka) a K, kyselinu listovou, hořčík, draslík a mangan. Z flavonoidů v nich najdeme katechin a kvercetin, díky kterým spolu s draslíkem a hořčíkem pomáhají snižovat riziko vzniku kardiovaskulárních chorob tím, že udržují artérie a cévy v kondici.

Doporučuje se ale nekonzumovat jahod víc než jeden hrnek denně – jejich nadměrná spotřeba může kromě alergické reakce způsobovat průjmy, plynatost či ledvinové potíže.

Jak na jarní výsadbu?

Jahody sklízíme většinou od června. Aby ale bylo co sklízet, je právě teď potřeba, pokud jste to nestihli už na podzim, vysadit sazenice jahodníků. Klíčové je přitom správně připravit půdu, vhodně přihnojovat a tak akorát zalévat.

1. Příprava půdy

Jahody milují slunce, jejich záhonoviště by proto mělo vždy být na slunném místě, nikoli ve stínu. Jelikož jahodníkům svědčí spíše mírně kyselé prostředí, je vhodné přimíchat k zemině rašelinový substrát.

Ještě tři týdny před výsadbou je možné do půdy zapravit kompost, nikoli ale čerstvý hnůj. Ten se do půdy přidává na podzim, aby měl čas se rozležet. Když ho přidáte teď, spálíte rostlinám kořeny. Půdu prokypřete do hloubky zhruba 20 cm – tak dlouhé bývají kořeny sazenic.

2. Hnojení jahodníků

Zeminu, do které plánujete jahodníky vysázet, je také důležité obohatit základními hnojivy – Cereritem nebo jinými NPK hnojivy, které půdě dodávají nezbytné stopové prvky pro zdravý růst plodin. Vyhněte se však hnojivům s obsahem chlóru, ten jahodníkům nesvědčí.

Samotné jahodníky přihnojte ještě zjara předtím, než začnou kvést, ne však dřív, než budou mít plně vyvinuté alespoň 3 nové lístky. Od prvního přihnojení pak opakujte zhruba jednou za 14 dní až do doby těsně před květem.

• Hnojiva přímo určená na jahodníky se dají běžně sehnat ve všech hobby marketech i zahradnických centrech.
• Podobnou službu ovšem dokáže udělat i granulovaný kravský hnůj, jen je při jeho aplikaci nutné dávat pozor na to, aby se nedostal na listy rostliny. Spálil by je.

3. Jak často a jak moc zalévat

Jahodníky zalévejte ideálně větším množstvím vody najednou a méně často. Zemina pod nimi by neměla nikdy úplně vyschnout, ale časté zalévání „po troškách“ jim příliš dobře nedělá.

• Tip: Zpomalit odpařování vody z půdy pod jahodníky a zároveň zabránit zaplevelení záhonu účinně dokáže netkaná, černá textilie.

Druhy sadby

Chcete-li mít bohatou sklizeň, dbejte na kvalitu sazenic. Ideální možností je nákup přímo v jahodárnách, kde seženete certifikovanou sadbu – bývá označena páskem se všemi důležitými informacemi. Vhodné sazenice nicméně koupíte třeba také v mnohých zahradnictvích.

• Frigo sadba – Na trhu stále častěji nabízený druh sadby. Jedná se o sazenice jahodníků, které se vyjmou ze země během podzimních měsíců, zbaví se listů a jejich kořeny se zabalí do fólie a zmrazí. Ač na pohled nevypadá příliš přitažlivě, výhody této sadby jsou, že se velmi dobře ujímá a rychle rozrůstá, má nižší nároky na zálivku, a hlavně ještě tentýž rok plodí.
• Prostokořenné sazenice – Bývají nejlevnější a nejčastěji se prodávají. Je u nich ovšem potřeba počítat s největšími nároky na péči.
• Zakořeněné sazenice – Prodávají se v sadbovačích většinou po 6, 8 nebo 10 kusech. Jejich výhodou je, že je do půdy přesouváte s celým kořenovým balem ze sadbovače, a tedy hrozí minimální riziko poškození kořenového systému.
• Odnože z vlastních jahodníků – Pokud už jahodové záhonoviště máte nebo znáte někoho, kdo ho má, můžete získat nové sazenice jahod z odnoží těch starých. Není to nic složitého, zvládne to i zahradník začátečník. Jenže pro letošní rok byste to museli udělat už vloni.
• Pěstování ze semínek – Při vegetativním rozmnožování, tedy prostřednictvím sazenic získaných z odnoží, je vyšší pravděpodobnost přenášení chorob. Pokud se tomu chcete vyhnout, zkuste si jahody vypěstovat ze semen, avšak výsev se nejčastěji dělá v průběhu února.

Jak vybrat odrůdy

Při výběru sazenic je potřeba vždy zohledňovat podmínky, které jim můžete nabídnout, a vybírat ty druhy, které v nich budou prospívat. Pokud vhodně nakombinujete druhy rané, polorané, pozdní a stáleplodící, můžete se z jahodové sklizně těšit od června až do listopadu.

• Rané – Jejich plody dozrávají už v červnu – kvetou ovšem velmi brzy, bývají proto náchylnější k jarním mrazíkům. Ochránit před nimi mladé jahodníky pomůže netkaná textilie, ale jakmile mrazíky ustoupí, je potřeba ji z rostlin sundat a umožnit opylovačům přístup ke květům. Rané odrůdy odolné vůči nemocem, s velkými a sladkými plody jsou například Honeoye, Cory nebo Sincerely.
• Středněrané/polorané – Dozrávají během léta a nejsou tolik ohrožené jarními mrazíky. Vynikající jahody jsou z odrůd Korona, Karmen a Polka.
• Pozdní – Plodí ještě v prvních podzimních měsících. Doporučují se odrůdy Malwina, Destiny a Vima Xima.
• Stáleplodící/remontantní – Plody takových jahodníků dozrávají postupně v průběhu celé sezóny. Jsou to například odrůdy Buddy, Aroma či Ariba Deep Rose.
• Měsíční – Svou chutí a vůní se nejvíce podobají pravým lesním jahodám. Způsob jejich pěstování se od výše zmíněných odrůd výrazně liší – jedná se o půdopokryvné rostliny, které na slunném i polostinném místě vytváří jahodové koberce. Plody jsou drobné a dozrávají průběžně po celou sezónu. Nevytvářejí šlahouny, množí se dělením trsů nebo ze semínek. Oblíbenými odrůdami jsou Rujana, Temptation nebo Wildform.

Pěstování jahod na balkoně

Pokud nemáte k dispozici zahrádku, ale jen balkon, nezoufejte, i tam si dokážete jahody vypěstovat. Existují speciální odrůdy balkonových jahodníků vyšlechtěné k pěstování v nádobách. K bohaté úrodě vám pak pomůže jen dostatek slunečních paprsků a štědré zalívání.

Při pěstování jahod na balkoně dejte určitě přednost stáleplodícím odrůdám – i na malém prostoru vám zajistí úrodu od června až do listopadu. Nároky na prostor můžete snížit ještě tím, že se ze stáleplodících odrůd zaměříte na ty převislé, které vysadíte do závěsných květináčů, kaskád nebo truhlíků. Získáte z nich spoustu sladkých plodů, a navíc působí dekorativně.

• Nejoblíbenější odrůdou převislých, stáleplodících jahod je Mara de Bois, která se pyšní středně velkými, sladkými a výrazně aromatickými plody. V závěsu za ní jsou pak odrůdy Maranell a Diamante.

Zdroje: Flóra, Abeceda zahrady a bydlení