Dnes je den sourozenců: Tohle dělejte, aby mezi nimi nevznikala rivalita

Spojenec, nebo rival?

Mít sourozence je podle psychologů obohacením po emoční i psychické stránce. Ze staršího bratra nebo sestry se rázem stává velký pomocník při učení nových věcí a zvládání různých situací v životě mladšího sourozence. Stejně tak ovšem může být velkým „učitelem“ i mladší sourozenec, který toho staršího učí toleranci, trpělivosti a laskavosti.

Jako děti si tuto výhodu, mít po svém boku sourozence, tolik neuvědomujeme, avšak v dospělosti je pro většinu z nás bratr nebo sestra obrovskou životní oporou, případně se naše sourozenecké vztahy přesunou do roviny přátelské a dětská rivalita je pryč.

Pojďme si na den sourozenců připomenout, jak je to s rivalitou a co bychom jako rodiče měli podniknout pro to, aby se u sourozenců projevovala co nejméně.

Sourozenecký vztah bývá složitý

Paradoxem ve vztahu sourozenců je to, že jsou si sobě navzájem nerozlučnými spojenci a zároveň těmi největšími rivaly. Spojenectví můžeme spatřovat převážně při společných hrách nebo pomáhání si. Sourozenecká spolupráce a sounáležitost v dětství a během puberty se podle psychologů později projevuje vřelým vztahem v dospělosti.

Rodiče s více dětmi nicméně dobře vědí, jak se z těch nejlepších kamarádů ve vteřině stanou rivalové, kteří bojují o oblíbenou hračku, místo nebo pozornost. To, jak spolu děti vycházejí, závisí nejen na přístupu rodičů, ale i na věkovém rozdílu mezi sourozenci.

Žárlivost mezi sourozenci

Žárlivost je zcela přirozenou emocí, kterou zažívá v průběhu života mnoho lidí. Ne jinak tomu je i u dětí, a to převážně v sourozeneckých vztazích – ani věkový rozdíl mezi nimi jí nemůže zabránit. Největší vliv na její míru má bezesporu chování rodičů, poté povaha dětí a nakonec pohlaví. Zpravidla jsou méně žárliví sourozenci pohlaví odlišného.

Jak minimalizovat žárlivost staršího dítěte na nový přírůstek do rodiny?

1. Dítě na příchod sourozence připravte – povídejte si s ním o tom, že se zanedlouho narodí bratříček nebo sestřička. Zkuste mu alespoň zhruba nastínit, jak bude soužití se sourozencem vypadat.
2. Věnujte mu pozornost – po narození dalšího potomka starší dítě nezanedbávejte.
3. Snižte přílišnou zátěž – ve smyslu zátěže psychické (kroužky, vysoké nároky na učení apod.).
4. Nechte staršího být velkým i malým – dítěti nevnucujte roli „velkého“, zachovejte si k němu stále stejný, dětský přístup.
5. Netlačte na nepřirozenou lásku – všichni si přejeme, aby dítě svého sourozence milovalo. Nemusí tomu tak ale být – proto na něj nenaléhejte (samozřejmě by však svému sourozenci nemělo psychicky nebo fyzicky ubližovat).
6. Podporujte sounáležitost a podporu – a to nejen mezi sourozenci, nýbrž i v celé rodině.
7. Nesnažte se o nepřirozenou spravedlnost – každé dítě je individuální bytost, každé potřebuje jiný přístup.
8. Nikdy sourozence nesrovnávejte! Raději vyzdvihujte individuální přednosti každého z nich.
9. Do sourozeneckých sporů zasahujte jen tehdy, je-li to skutečně nevyhnutelné.
10. Dávejte všem svým dětem stejnou možnost prožívat pocit, že jsou součástí rodiny – zapojte je do jejího chodu.

Chování dětí odráží vnitřní psychický stav jejich rodičů

Je-li dítě „problémové“, je třeba v prvním kroku hledat příčinu problému u rodiče, nikoli u dítěte samotného. Nikdo není neomylný, proto i ve výchově můžeme dělat chyby. Všichni se ale nejspíše shodneme na tom, že není nic krásnějšího než mít krásné a naplněné vztahy s těmi nejbližšími – s rodinou.