I když Evropa plánovala změnu času ze zimního na letní zrušit, zatím se nic takového nekoná. Proto si i toto jaro, konkrétně 31. března, budeme muset přetočit čas o hodinu dopředu, konkrétně ze druhé ranní na třetí. Mírný pocit dezorientace v neděli ráno je jen jednou z možných reakcí našich biorytmů na tuto skutečnost. Jaké další nepříjemnosti mohou posun času doprovázet?
Už několik let se mluví o tom, že daný rok je jistě tím posledním, kdy si lidé budou muset na hodinkách přetočit čas. Evropská unie o tom však doposud definitivně nerozhodla. Panují názory, že by si každý členský stát mohl vybrat, zda si zvolí letní, či zimní čas. Ovšem bylo by samozřejmě žádoucí, aby byl čas v celé Evropské unii sjednocený.
Přestože Evropská komise toto téma projednávala a původně se měla změna času zrušit už v roce 2019, minimálně do roku 2025 si budeme muset dvakrát ročně přetáčet čas. Zpět k zimnímu času se Česko vrátí až 27. října 2024, kdy se noc naopak o hodinu prodlouží.
Většina z nás pociťuje bezprostředně po změně času nanejvýš mírnou dezorientaci, když se ráno podívá na hodinky. Na některé elektronice a elektrospotřebičích se čas upraví automaticky, někde je potřeba udělat to manuálně. Když tedy ráno po domě vídáme ve stejnou chvíli dva různé časy, je pochopitelné, že se cítíme dezorientovaní.
Rozladěné nejsou ale jen hodiny po domě. Není to sice vidět, ale změna času může rozladit i naše hodiny biologické – těm citlivějším z nás i na několik dní. Mezi projevy mohou patřit výkyvy nálady, nevrlost, bolesti hlavy či zvýšená únava. S posunem se údajně hůře vyrovnávají i ti lidé, kteří spí méně než 7 hodin denně.
Posun času o hodinu dopředu může podle dopravních expertů dokonce způsobovat komplikace v dopravě. Ze statistik podle iDNES vyplývá, že během dvou týdnů po změně času může stoupnout počet smrtelných nehod až o 6 %.
Abychom v těchto dnech předešli výše zmíněným nepříjemnostem, zaměřme se na kvalitu spánku a na to, jak ji co nejvíce podpořit. Pomoci mohou například následující potraviny:
Zároveň se snažte příliš neponocovat a poslední kávu dne či šálek zeleného čaje si dopřejte alespoň 5 hodin před odchodem na kutě. Nepřehánějte to také s alkoholem a podobně jako u kávy a zeleného čaje se i jemu vyhněte v podvečerních a večerních hodinách. Pokud dlouho do večera koukáte do obrazovky počítače nebo displeje mobilu, nastavte si alespoň na hodinu před usnutím filtr modrého světla.
Při přetočení času dopředu dojde k tomu, že bude večer déle světlo, ale ráno také déle tma. Pokud bychom tedy trvale nechali čas letní, na podzim a v zimě by nám po ránu světlo chybělo a organismus by tím přišel o impulz k „nastartování se“ do nového dne – kvůli čemuž bychom se cítili nevyspalí.
Ranní světlo pomáhá našim vnitřním hodinám seřídit organismus s denní dobou, i proto se zdá být mnohem zdravější trvalé zavedení zimního času. Průzkum veřejného mínění přesto odhaluje, že většina Čechů by si naopak přála ustálení času letního – pravděpodobně kvůli pozdějšímu setmění večer, a tedy delšímu času na sport či jiné zájmy po práci.
Jaký čas více vyhovuje vám? A pociťujete při střídání času sami na sobě nějaké změny? Dejte nám o tom vědět do komentářů pod článkem.
Zdroj: Healthline, Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health, iDNES