Příkrmy jsou důležitým mezníkem ve vývoji děťátka. Zeptali jsme se proto maminek, jak je zvládly se svými dětmi a co by poradily ostatním rodičům.
Načasování příkrmů je individuální. Obvykle se odvíjí hlavně od toho, jestli je miminko plně kojeno, nebo krmeno umělými mléky pro kojence. Nejčastěji se s nimi však začíná mezi 5. a 6. měsícem.
V případě jakékoliv nejistoty se zahájením či složením příkrmů vždy poradí pediatr, který svého svěřence zná po zdravotní stránce nejlépe, takže dokáže zhodnotit, co pro něj bude nejlepší.
Většinou se prvním příkrmem stává uvařená a dohladka rozmixovaná mrkev. To je v pořádku, jen ji zkoušejte tři až čtyři dny, než zvolíte jinou zeleninu, třeba brokolici, brambory nebo batáty. A takto stále dokola: vždy jedna nová složka na několik dní. Díky tomu totiž dokážete vysledovat, zda se u miminka neobjeví negativní reakce na danou potravinu – bolest bříška, vyrážka atd. Až zhruba po měsíci začněte s vícesložkovými příkrmy, a to zeleninovými i masozeleninovými.
Tip: Vitamíny A, D, E a K jsou rozpustné v tucích, proto je dobré do příkrmu přidat jednu až dvě kapky panenského olivového oleje.
Vyberte jedno denní jídlo, ideálně oběd, a postupně nahraďte kojení příkrmem. Zvláště ze začátku, kdy bude lžička s rozmixovanou zeleninou pro děťátko něčím úplně novým, toho pravděpodobně moc nesní a bude potřeba dokrmit ho nakojením nebo umělým mlékem. Nebojte se – začne se to měnit, až jednou spořádá celý příkrm a možná si vyžádá i nášup.
Maminka Petra, která má zkušenost s jídelníčkem svých synů Filipa a Víti, radí: „U obou kluků jsem začínala klasikou: dýně, batát, mrkev a cuketa. Vařím v páře a mixuji. Také se mi osvědčilo přidávat do příkrmu trochu zeleninového vývaru pro lepší chuť.“
Okolo 6. měsíce lze opatrně zkoušet lepek, a tak vařit bezvaječné těstoviny, nicméně není problém s nimi počkat. Zhruba od ukončeného 9. měsíce je nemusíte mixovat dohladka, aby si dítě zvykalo na malé kousky. Kromě klasických těstovin klidně sáhněte po alternativách, jako jsou třeba ty kukuřičné.
„Radím určitě začít zeleninou, ne ovocem, protože to je sladké a bude dětem více chutnat, takže pak třeba brokolici nepřivítají zrovna s nadšením,“ říká Hanka. Ovoce zavádějte až poté, co malý strávník bez problémů jí masozeleninové příkrmy, a to jako dopolední nebo odpolední svačinu. Postup je stejný: nejprve po jednom druhu.
Stává se, že děti příkrmy odmítají. Maminky jsou pak nešťastné a neví si rady, jak drobky ke zkoušení nových chutí správně motivovat. Pavlína, čtyřnásobná maminka, přišla na skvělou vychytávku: „Mně u holek pomohlo, když jsem do příkrmu přidala trochu mateřského mléka, vůně a chuť jim potom přišla známá, takže ho lépe přijímaly.“
Pomocníkem jsou i kupované příkrmy, které stačí ohřát. Hanka kromě toho, že si pochvaluje praktičnost, měla ještě další důvod k jejich kupování „Obě moje děti se v raném věku dusily sebemenším kousíčkem čehokoliv a já jsem zkrátka neuměla domácí jídlo tak dobře propasírovat, proto mi vyhovovaly kupované příkrmy, které jsou dohladka rozmixované.“
Zuzka také přidává svou zkušenost: „Občas jsem uvařila zeleninu a mixovala ji v mixéru na smoothie, ale masozeleninové příkrmy jsem kupovala hotové. Za prvé z důvodu kvality masa a za druhé kvůli pestrosti.“ Po naučení na masozeleninové příkrmy by maso mělo být v jídelníčku zahrnuto zhruba pětkrát až šestkrát do týdne.
V poslední době je čím dál známější BLW metoda (Baby Led Weaning), při níž se dítě krmí samo. Rodiče, kteří ji upřednostňují, si pochvalují, že se tak dítě dříve naučí kousat i polykat větší kousky, a navíc má radost ze zkoumání nových chutí, tvarů i konzistencí, když si může jídlo vzít do ruky a prozkoumat.
Monika s obdobou BLW metody začala, aniž by o tom věděla: „Vlastně jsme nic moc nevařili extra, někdy na přelomu pátého a šestého měsíce se malá začala domáhat toho, co jsme měli na talíři. Zkoušela jsem proto odebírat při vaření z našeho jídla před osolením a okořeněním, někdy mrkev, jindy jablko nebo okurku… bez mixování. Moje máma to nazvala metodou LM, tedy Líná matka. Ale osvědčilo se, Adélka jedla hned od začátku pěkně a nebyl žádný problém.“
I v tomto případě je při zavádění dobré začít na páře doměkka povařenou zeleninou a dodržet pravidlo tří až čtyř dnů, aby se dala vysledovat případná alergická reakce. Také je opět nutná dávka trpělivosti – místo v puse totiž občas svačina skončí na oblečení, stole či zemi. To ovšem k objevování patří, protože naučit se jíst není snadný úkol.