Bakterie jsou všude kolem nás a k našemu životu neodmyslitelně patří. Na některých místech je ovšem lepší se jich zbavit. Třeba v kuchyni, kde se rády ukrývají na předmětech, na které při úklidu často zapomínáme nebo je nečistíme tak často, jak bychom měli. Podívejte se na šest opomíjených míst, jež lidé při čištění kuchyně přehlíží a kde se bakterie šíří nejvíce.
Pokud také patříte k těm, kteří houbičku na nádobí využívají až do poslední chvíle, kdy ještě drží pohromadě, pak vězte, že si v kuchyni pěstujete slušnou kolonii bakterií.
Je známé, že v houbičce najdete více bakterií než v záchodové míse. Ve vlhkém prostředí, které přichází dlouhodobě do styku se syrovými zbytky potravin, si doslova libují.
Houbičku na nádobí proto pravidelně myjte v mýdlové vodě a nechávejte ji vždy uschnout na odkapávací misce nebo zavěšenou, aby se rovnoměrně vysušovala. Jakmile začne zapáchat, je čas ji okamžitě vyměnit. Používejte také jednu houbičku na nádobí a druhou na omývání linky a sporáku.
Dřevěné stojany na nože patří k nejméně umývaným místům v kuchyni, výskyt bakterií a plísní se jim ovšem rozhodně nevyhýbá. Právě naopak. Nečistoty se postupně usazují v úzkých štěrbinách, kam většinou nevidíme. Stojan proto začněte pravidelně mýt, alespoň jednou za měsíc.
Jak na to? Nejprve z něj vytřepte všechny částečky prachu a nečistot. Na čištění vnitřních otvorů si vezměte úzké, tenké čisticí kartáče (takové, jaké se používají třeba na nerezová brčka nebo nádoby s úzkým hrdlem). Kartáč můžete namočit do neředěného octa, použít ho na drhnutí a poté ještě stojan dočistit kartáčem navlhčeným v čisté vodě. Následně ho nechte důkladně vyschnout dnem vzhůru, klidně přes noc.
Pokud se utěrky nenechávají rovnoměrně uschnout, vlivem neustálé vlhkosti se v nich mohou tvořit bakterie a plísně stejně jako v houbičkách na nádobí. Utěrky vždy sušte rozprostřené na dobře větraném místě a často je perte (neuškodí jim nejvyšší teploty), případně vyvařujte. Určitě si také neutírejte do utěrky na nádobí ruce během vaření. K tomu používejte speciálně vyčleněný ručník nebo papírové utěrky.
Slánky a pepřenky i kořenky, ale také nejrůznější úchytky, knoflíky od sporáku, tlačítka u mixérů a dalších spotřebičů. Po jednom vaření vám samozřejmě žádné nebezpečí nehrozí – při úklidu je však často opomíjíme a s každým vařením na nich ulpívají nové zbytky syrových potravin.
Na obtížně dostupná místa sporáku nebo malých kuchyňských spotřebičů si můžete vzít zubní kartáček, praktický je také dezinfekční prostředek ve spreji, který snadno pronikne do těžko přístupných míst.
Nezáleží na tom, zda je prkénko dřevěné, či plastové. Krájení způsobuje četné rýhy, v nichž se mohou usazovat zbytky jídel a bakterie – a běžným mytím se jich nezbavíte. Nejlepší je vydrhnout čas od času prkénko pořádnou dávkou soli a poté povrch dočistit octem s jedlou sodou.
Ačkoliv jím neustále protéká voda a saponát, paradoxně patří dřez k nejšpinavějším místům v celé kuchyni. Dřezy a umyvadla mohou být navíc největším zdrojem bakterií E. coli, které způsobují závažné zažívací potíže – zejména pokud do dřezu často odkládáte čerstvé a syrové potraviny.
Na čištění dřezu používejte dezinfekční prostředky a nezapomínejte ani na jeho okolí, tedy na všechny štěrbiny kolem odtoku, přepadové mřížky, vodovodní baterie apod.
Zdroj: Kupi.cz, Foodandwine.com