Velikonoční svátky patří k nejstarším svátkům vůbec. A i když už je dnes vnímáme především jako prodloužený víkend, pro naše předky byly Velikonoce nejdůležitějším svátkem roku plným tradic. Oslavovalo se vzkříšení – nejen Ježíše, ale také přírody, příchod jara po dlouhé zimě. Víte, jaké zvyky a pověsti se k jednotlivým velikonočním dnům vážou?
Pohyblivé svátky se Velikonocům říká proto, že probíhají každý rok v jiném termínu – Boží hod velikonoční se ovšem slaví vždy první neděli po prvním jarním úplňku. Jaro začíná 20. března, takže velikonoční svátky mohou být už v předposledním březnovém týdnu nebo také až po polovině dubna.
Velikonoce letos vycházejí na pozdější termín než loni. Hlavní velikonoční svátky budeme slavit v polovině dubna.
Kupte se slevou Velikonoční dekorace.
Někoho to možná překvapí, ale Velikonoce netrvají jen 4 dny v roce. Dříve intenzivní přípravy na samotné Velikonoce začínaly už 46 dní před nimi, právě Popeleční středou. Spolu s ní začíná 40 dní postního období, v dnešní době už spíš období jarního detoxu – tak či tak se jedná o dobu vhodnou k očistě organismu.
Při půstu nejde jen o to odepřít si na nějakou chvíli maso, obecně jde o období vybízející ke střídmosti. Vzdát se můžeme čehokoli – od nadměrné spotřeby sladkostí přes pití kávy až třeba po kouření. Můžeme se také zkusit zbavit nějakého svého nešvaru – nepomlouvat, nekritizovat nebo se na chvíli pokusit obejít bez počítače a sociálních sítí.
Je poslední ze šesti nedělí před Velikonocemi, která uzavírá období půstu a zároveň zahajuje tzv. pašijový týden. Je to památka na slavný vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma, při kterém mu lidé házeli ratolesti neboli mladé výhonky palem k nohám. Namísto palem se u nás volí kočičky a vrbové proutky, které nás a naše příbytky mají po celý rok chránit před nemocemi a zlými silami.
Traduje se, že by se během Květné neděle nemělo nic péct – mohla by se tím zakřiknout úroda ovoce, zeleniny a bylin. Ženy a dívky si pak na tento den pořizovaly nové šaty, čím pestřejší a barevnější byly, tím lepší. Symbolizovalo to podobný rozkvět, jaký zjara zažívá příroda.
Na Modré pondělí měli křesťané zapovězenou jakoukoli práci. Tato tradice je ještě nápadnější v Německu, v němž se přívlastek „modrý“ řekne „blau“ – tento výraz ovšem kromě modré barvy znamená také „podnapilý či neschopný práce“.
S tímto dnem se pojí důkladný jarní úklid, který symbolizuje vymetání nečistot nejen z domu, nýbrž i z hlavy. Po něm by naše domovy a zahrádky měly vypadat jako nové a i my sami bychom se tak měli cítit – jako na novém začátku, což je hlavní symbolikou jara.
Škaredá nebo také Sazometná středa je dnem Jidášovy zrady. Lidová tradice si ji proto každý rok připomíná pečením velikonočního kynutého pečiva ve tvaru „J“, tzv. jidášů.
Pokud můžete, v tento den se nerozčilujte nebo se u toho alespoň zkuste nemračit. Říká se totiž, že kdo se mračí na Škaredou středu, bude se mračit i každou další středu po zbytek roku.
Je dnem poslední večeře Ježíše Krista a také prvním dnem tzv. velikonočního tridua – nejdůležitějších dní Velikonoc, během kterých byl Ježíš ukřižován, pohřben a nakonec vzkříšen. Je to den milosrdenství, vzájemné pomoci a obdarovávání blízkých.
K snídani se podávají jidáše napečené o Škaredé středě, po zbytek dne už by se ale měla jíst jen zelená strava – plané byliny a zelenina, nikoliv lentilky či gumoví medvídci! Jedinou výjimku má pivo, i to však musí být zelené. Během Zeleného čtvrtka se také peče velikonoční nádivka.
S posledním zazvoněním kostelních zvonů tohoto dne se v domácnostech cinkalo penězi, aby se pojistilo, že jich bude doma dostatek po celý rok.
Kupte se slevou Velikonoční balíček Milka.
Je dnem odsouzení a umučení Ježíše Krista. Drží se intenzivní půst, podobně jako o Popeleční středě. Dnešní státní svátek býval dříve dnem plným zákazů – nesmělo se pracovat v sadech, na polích ani v zahradách. Nepralo se, a dokonce se ani nemělo nic půjčovat, protože hrozilo, že půjčené věci ovládnou zlé síly deroucí se ten den na povrch. Také se nepeklo ani nezametalo.
Traduje se, že pokud si přejete najít poklad, největší šanci máte právě na Velký pátek. Mimoto, že se zem otevírá a pouští mezi nás zlé síly, také odkrývá dávno ztracené poklady. Touto pověrou se můžete inspirovat a třeba si rovnou vsadit svá čísla ve Sportce.
Jak se podle tradice říká, na Velký pátek se otevírá země a odhaluje ukryté poklady. Pro člověka z Plzeňského kraje se to přesně před rokem stalo realitou – jen poklad nebyl ukrytý ve skále, ale ve Sportce! Otevře vám Sportka na Velký pátek svoje poklady? Losuje se už 15. dubna 2022.
Na Bílou sobotu mají všichni napilno. Zdobí se vajíčka, pečou se velikonoční beránci a mazance, pletou se pomlázky z vrbového proutí. Křesťané slaví tzv. velikonoční vigilii, což je noc ze soboty na neděli, kdy vstal Ježíš z hrobu. U kostelů se obřadně zapaloval a světil Jidášův oheň, z jehož ohořelých dřívek se druhý den vytvářely křížky a nosily do polí, aby se zajistila jejich úrodnost.
Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční je nejdůležitějším křesťanským svátkem a posledním dnem velikonočního tridua – je to den zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Doma by se nemělo uklízet ani příliš pracovat, jen oslavovat – vítězství života nad smrtí. Dříve se při té příležitosti pořádaly různá slavnostní setkání a taneční zábavy.
Kupte se slevou Velikonoční beránek.
Velikonoční pondělí patří už hlavně světským oslavám a pojí se s příchodem a vítáním jara. Chlapci chodí koledovat – šlehají děvčata pomlázkou z vrbového proutí a tím je omlazují . Za to dřív zpravidla dostali vajíčko, dnes k němu ti menší koledníci dostávají sladkosti, ti dospělí panáka.
Tradice rozdávání vajíček a mrskání pomlázkou je českou a slovenskou raritou, kterou jinde ve světě nenajdete. Vejce symbolizují zrození a nový život – proto jsou na Velikonoční pondělí tím hlavním dárkem. Vejce se rozdávají vařená, na dekorace ale slouží vyfouklé a zdobené kraslice.