Do velikonoční nádivky se sbírá tradičně kopřiva. Časně zjara vystrkují své lístky ale i další plané byliny, které v nádivce udělají minimálně stejnou službu. A když jich nasbíráte víc, nemusíte zůstat jenom u nádivky. V kuchyni se rozhodně neztratí. Které to jsou a kde je hledat?
První jarní byliny, které často mylně považujeme za obyčejný plevel, jsou skvělým způsobem, jak dodat tělu po zimě potřebné minerály a stopové prvky.
Zatímco domácí zelenina a ovoce ještě úplně nerostou, mladé bylinky jsou již plné síly. Sbírají se nejlépe ráno či brzy dopoledne, dokud jsou ještě šťavnaté a svěží, nevysušené od slunce. Ke sběru se hodí plátěný či papírový pytlík, aby se nezapařily. A pozor také na trhání v předstihu – necháte-li je ležet moc dlouho, uvadnou a přijdou tak o prospěšné látky.
Na jednu nádivku budete potřebovat asi půl hrnku až hrnek nasekaných rostlin. A pokud zvládnete nasbírat i něco navíc, můžete je klidně využít i do dalších pokrmů.
Pokud hledáte do nádivky něco jiného než jen kopřivy, vsaďte třeba na popenec obecný, dříve břečťanolistý. Najdete ho nejčastěji na loukách, stráních, v křovinách nebo podél cest. Začíná se rozrůstat už zkraje března, odkdy jej také můžete sbírat – raději však počkejte se sběrem na duben či květen, kdy jsou jeho léčebné účinky silnější. Poznáte ho dle malých listů srdcovitého tvaru a drobných fialovomodrých květů, podobných těm, které má hluchavka.
Je ze stejné čeledi jako šalvěj a tymián, patří tedy k nejvíce aromatickým jarním rostlinám – a nejen nádivce dodá příjemný šmrnc. Skvěle se hodí také do bramborového salátu, k masu, karbanátkům, ale i do polévek. Navíc pomáhá při poruchách trávení a účinně působí též proti zánětům horních cest dýchacích.
Připravte si letos o Velikonocích skvělou velikonoční nádivku s kopřivami, která zaručeně zazáří na každém slavnostně prostřeném stole. Můžete ji podávat jako přílohu k masu, ale vynikající je i jen tak samotná. Pojďte se tedy pustit do přípravy, není to vůbec nic složitého.
Raná listová zelenina, kterou spíše znáte pod názvem polníček. Najít se dá už koncem března na slunných místech – v Praze se mu daří třeba na skále v Šáreckém údolí. Lze si ho ale pohodlně pěstovat i doma v truhlíku podobně jako třeba řeřichu. Mezi bylinkami v květináčích se dá občas najít i v řetězcích.
Jeho drobné lístky rostoucí v růžicích mají příjemně nasládlou chuť podobnou hlávkovému salátu a jsou bohatým zdrojem vitaminů a minerálů. Velikonoční nádivku odlehčí a osvěží, hodí se však i do omáček a těstovin, restované zeleniny či coby náhražka hlávkového salátu nebo špenátu. Je navíc bohatým zdrojem vlákniny a vitaminů, díky čemuž je vhodný na posílení imunity a krvetvorby. Podpoří i odolnost proti stresu a zlepšuje soustředění a výkonnost.
Dalším rozšířeným plevelem, ze kterého jsou zahrádkáři často nešťastní, avšak milovníci čerstvých jarních bylin na něj nedají dopustit, je bršlice, lidově kerhák. I ta se skvěle hodí do velikonoční nádivky. Vyskytuje se na vlhkých a stinných místech, ať už na okrajích lesa, v křovinách, či na zahradách, a sbírá se od konce března až do podzimu.
Nejlepší chuť, podobnou mrkvi, mají rostliny úplně mladé, světle zelené, které sotva rozvinuly lístky. Kromě nádivky vynikne také na chlebu s máslem, společně s dalšími bylinkami v tvarohu, v polévce či jen tak osmahnutá na olivovém oleji. Její léčebné účinky ocení hlavně lidé, kteří bojují s revmatem, dnou či překyselením organismu.
Je cítit jako česnek a podobně i chutná, jen ne tak ostře. Pokud chcete obměnit chuť velikonoční nádivky, zkuste do ní přidat právě medvědí česnek. Roste pouze na jaře, zhruba od poloviny března přibližně dva měsíce. Nejčastěji jej najdete ve vlhčích, spíše stinných místech, tedy v lužních a listnatých lesích a kolem potoků. Vytváří někdy i velmi bohaté porosty – v Praze to je například u Hladové zdi nebo v Divoké Šárce.
Kromě nádivky ho lze používat jako koření či základ chutného a zdravého pesta, hodí se ovšem i na přípravu tzv. léčivého vína. Obsahuje totiž mnoho účinných látek, které regulují činnost žaludku, podporují trávení či uklidňují křeče. Upravuje i vysoký krevní tlak, hladinu cholesterolu v krvi a posiluje imunitní systém.
Tradiční a dobře známou planě rostoucí bylinou, která se do velikonoční nádivky dává, je kopřiva dvoudomá. Mnoho lidí ji stále považuje za obtížný žahavý plevel, ale ve skutečnosti jsou její příznivé účinky téměř nekonečné. Díky množství chlorofylu a vitaminu C například působí proti jarní únavě a chudokrevnosti, snižuje hladinu cukru v krvi a má detoxikační účinky.
Kopřiva je úplný základ a klasika, na kterou je při každoročním velikonočním vaření a pečení absolutní spolehnutí. Hojně roste na rumištích, v příkopech podél cest nebo okolo plotů. Sbírají se hlavně její listy a mladé konce před rozkvětem, údajně nejlépe do poloviny května.
Kromě nádivky ji skvěle využijete i na polévku, výtečné pesto, špenát, bylinkové máslo, doplněk k omeletám nebo do smoothie. A požahání se bát nemusíte – jakmile ji převaříte ve vodě, o svou žahavost přijde.
Zdroje: ncbi.nlm.nih.gov, ncbi.nlm.nih.gov, ncbi.nlm.nih.gov, ncbi.nlm.nih.gov, ncbi.nlm.nih.gov