Vláda v říjnu zavřela nebo značně omezila provozování maloobchodní činnosti. Některé obchody mají své e-shopy či výdejní okénka, a tak si většinu zboží můžeme koupit i v době restrikcí. Co když ale potřebujeme vyřídit reklamaci? Pokud se jedná o věc, která není nezbytně nutná k životu, je dobré počkat, až se situace uklidní. Řada spotřebitelů však řeší situaci, kdy brzy uplyne dvouletá lhůta a provozovna, ve které vadné zboží zakoupili, je dočasně uzavřena.
Česká obchodní inspekce v tiskové zprávě ze dne 3. 11. 2020 radí spotřebitelům, jak postupovat při reklamování zboží a služeb, když jsou prodejny kvůli vládním opatřením dočasně uzavřeny. Krizová opatření totiž problematiku uplatňování a vyřizování reklamací specificky neupravují.
Podle ČOI by v době nouzového stavu k sobě účastníci smluvního vztahu měli přistupovat ohleduplně, s trpělivostí a přihlédnutím k mimořádné situaci, v níž se druhá strana může nacházet, např. v souvislosti s nuceným uzavřením provozu či nedostatkem zaměstnanců, kteří musí doma hlídat děti, jsou v karanténě apod.
Pokud se nejedná o zboží, u kterého vyprší dvouletá lhůta na uplatnění práv z vadného plnění (tj. „reklamace“), případně není nezbytně potřebné pro spotřebitele, měl by především každý myslet na své zdraví a reklamaci řešit až v okamžiku, kdy se situace v zemi zlepší a provozovna bude mít otevřeno.
Pokud se jedná o reklamaci zboží, které je nezbytně nutné, měl by spotřebitel kontaktovat prodejce telefonicky či e-mailem a domluvit se s ním, jak zboží k reklamaci předat (lze též zaslat zásilkovou službou).
V případě reklamace zboží, kde hrozí v nejbližší době vypršení dvouleté lhůty, by měl spotřebitel v rámci lhůty včas kontaktovat prodejce (telefonicky či e-mailem) a domluvit se s ním, kdy a jakým způsobem (osobně či přes dopravce) zboží k reklamaci doručí.
Rozhodně by se nemělo stát, že prodejce odkáže spotřebitele až na okamžik, kdy bude provozovna normálně fungovat – a jiný zaměstnanec by pak mohl zákazníka po vypršení lhůty odmítnout. Pokud však obchodník na tomto postupu skutečně trvá, je vhodné si od něj tento „příslib“ minimálně vyžádat např. e-mailem, aby měl zákazník později důkaz.
Pokud prodejce odmítá komunikovat, ideální je odeslat reklamaci i se zbožím na sídlo prodávajícího poštou. Zákazník by měl nicméně zvážit, zdali reklamaci skutečně vyřídit potřebuje – pokud totiž bude na prodávajícího příliš tlačit a třeba mu i vyhrožovat, třebaže prodejce nemá kapacity k vyřízení reklamace právě kvůli nouzovému stavu, bude jeho jednání v rozporu s dobrými mravy a nebude tudíž podléhat právní ochraně.