Kvašenou zeleninu si vyrobíte jednoduše doma už za 3 dny. Posílí imunitu a zlepší trávení
Kvašená zelenina je vitamínovou bombou, která navíc skvěle chutná. Její přípravu hravě zvládnete doma, a to už během pár dnů. Existují totiž dva způsoby kvašení – pomalé a rychlejší. Právě na to druhé se zaměříme v našem článku, protože nechceme, abyste na svou dávku vitamínů čekali dlouho. Poradíme, jak na kvašení krok za krokem i jakou zeleninu či nádoby vybrat.
Co v článku najdete
Účinky
Kvašená zelenina představuje jeden z nejpřirozenějších bohatých zdrojů vitamínu C. Proces fermentace probíhá za přítomnosti bakterií mléčného kvašení, které přispívají ke zdravé střevní mikroflóře, zlepšují trávení, a tím zajišťují dobré fungování naší imunity.
Kvašená zelenina je navíc výživnější, stravitelnější a obsahuje řadu dalších vitamínů a minerálů, které všestranně a blahodárně působí na naše zdraví. A v neposlední řadě vás vyjde velmi levně a budete mít přesný přehled o jejím složení. Kupovaná kvašená zelenina totiž velmi často zbytečně obsahuje plno cukrů či umělých sladidel a dalších konzervačních látek.
Nakládaná červená řepa
Nakládaná červená řepa je plná vitamínů a využijete ji v průběhu celého roku jako doplněk k mnoha jídlům. Ať už ji připravujete pro rychlou spotřebu nebo ji budete zavařovat pro pozdější použití, skvěle se bude hodit především k masu, zelenině nebo do nejrůznějších salátů.
Jakou zeleninu vybrat na kvašení?
Pro kvašení se hodí všechny druhy zeleniny obsahující sacharidy, které mohou mléčné kvasinky konzumovat a přeměňovat. Například bílé a červené zelí, mrkev, cibule, květák, brokolice, celer, ředkve (např. daikon neboli bílá setá) či okurky.
Domácí kvašená zelenina – recept
Zeleninu nakrájejte na jemné nudličky, případně zelí nakrouhejte a mrkev nastrouhejte nahrubo. Připravte si mořskou nebo himálajskou sůl v poměru cca 15–20 g soli na 1 kg zeleniny. Sůl je pro fermentaci důležitá, protože zejména ze začátku kvašení zabraňuje růstu škodlivých bakterií, které by vám zeleninu zkazily.
Návod krok za krokem:
- Nakrájenou zeleninu vložte do větší mísy a zasypte solí, promíchejte a nechte 30–60 minut odležet (občas jemně promačkejte), aby pustila trochu šťávy. Podle chuti můžete přidat i kmín, česnek nebo křen.
- Poté odleželou zeleninu skládejte po vrstvách, které vždy dobře upěchujte, do kvasné nádoby. Tou může být speciální koupená, ovšem dobře postačí i obyčejná zavařovačka.
- Následně je potřeba zeleninu zatížit, aby k ní pronikalo co nejméně vzduchu a všechna byla pod hladinou tekutiny. K tomu lze použít sklenici s vodou, která akorát projde hrdlem kvasné nádoby, čistý kámen nebo malý talířek, který ještě nějakým těžkým předmětem zatižte. Zakoupit lze také speciální závaží a víčka, keramická těžítka, mřížky či pružiny na kvašenou zeleninu, které vám práci výrazně usnadní.
- Hotovou zeleninu dejte kvasit na temnější místo, kam nedopadá přímé sluneční záření. Během fermentace se bude ve sklenici tvořit další tekutina, proto buďte připraveni na to, že může z nádoby vytékat (dejte pod ní třeba mísu) a bude potřeba ji čas od času odlévat.
- Nechte kvasit zhruba 3–7 dní. To, že je kvašená zelenina hotová, poznáte tak, že se na povrchu přestanou tvořit bublinky. Skladujte ji v lednici, kde vám vydrží i několik týdnů.
Nádoba
V obchodech i na internetu lze najít plno speciálních kvasných nádob. Vybírat můžete ze skleněných, keramických i plastových. Ty ale nemusí být úplně vhodné, neboť plast se může do zeleniny uvolňovat a ovlivňovat chuť i kvasný proces. Některé sklenice mají také odtokový kohoutek pro odpouštění přebytečné tekutiny.
Nákupní tip: Široký sortiment kvasných nádob i příslušenství nabízí Tescoma (např. Soupravu pro kvašení TESCOMA DELLA CASA 5 000 ml za 519 Kč). Může se vám hodit i Nakládací hrnec na zeleninu od Orionu za 699 Kč.
Zdroj: countrylife.cz, magazin.recepty.cz, webmd.com, healthline.com