Kvašenou zeleninu si vyrobíte snadno doma už za 3 dny. Nakopne imunitu a pomůže trávení

Přečtěte si také

Příjemné překvapení: Máslo dál zlevňuje. Datová analytička prozradila, jak dlouho nízké ceny vydrží

Příjemné překvapení: Máslo dál zlevňuje. Datová analytička prozradila, jak dlouho nízké ceny vydrží

Aktuality10. března3 minuty čtení

Jaké účinky na zdraví má kvašená zelenina?

Kvašená zelenina představuje jeden z nejpřirozenějších bohatých zdrojů vitamínu C. Proces fermentace probíhá za přítomnosti bakterií mléčného kvašení, které přispívají ke zdravé střevní mikroflóře, zlepšují trávení, a tím zajišťují dobré fungování naší imunity.

Kvašená zelenina je navíc výživnější, stravitelnější a obsahuje řadu dalších vitamínů a minerálů, které všestranně a blahodárně působí na naše zdraví. A v neposlední řadě vás vyjde velmi levně a budete mít přesný přehled o jejím složení. Kupovaná kvašená zelenina totiž velmi často zbytečně obsahuje plno cukrů či umělých sladidel a dalších konzervačních látek.

Čas přípravy: 3 hod Obtížnost: Střední

Recepty Ostatní zelenina

Kimchi

Kimchi (kimči) si u nás začíná získávat popularitu. Přestože je tato korejská specialita velmi jednoduchý zelný salát, díky své chuti i vynikajícím nutričním vlastnostem objevuje jeho kouzlo stále více lidí.

Kimchi

Jaká zelenina je vhodná na kvašení?

Pro kvašení se hodí všechny druhy zeleniny obsahující sacharidy, které mohou mléčné kvasinky konzumovat a přeměňovat. Například bílé a červené zelí, mrkev, cibule, květák, brokolice, celer, ředkve (např. daikon neboli bílá setá) či okurky.

Jak na domácí kvašenou zeleninu – recept

Zeleninu nakrájejte na jemné nudličky, případně zelí nakrouhejte a mrkev nastrouhejte nahrubo. Připravte si mořskou nebo himálajskou sůl v poměru cca 15–20 g soli na 1 kg zeleniny. Sůl je pro fermentaci důležitá, protože zejména ze začátku kvašení zabraňuje růstu škodlivých bakterií, které by vám zeleninu zkazily.

Postup krok za krokem:

1. Nakrájenou zeleninu vložte do větší mísy a zasypte solí, promíchejte a nechte 30–60 minut odležet (občas jemně promačkejte), aby pustila trochu šťávy. Podle chuti můžete přidat i kmín, česnek nebo křen.
2. Poté odleželou zeleninu skládejte po vrstvách, které vždy dobře upěchujte, do kvasné nádoby. Tou může být speciální koupená, ovšem dobře postačí i obyčejná zavařovačka.
3. Následně je potřeba zeleninu zatížit, aby k ní pronikalo co nejméně vzduchu a všechna byla pod hladinou tekutiny. K tomu lze použít sklenici s vodou, která akorát projde hrdlem kvasné nádoby, čistý kámen nebo malý talířek, který ještě nějakým těžkým předmětem zatižte. Zakoupit lze také speciální závaží a víčka, keramická těžítka, mřížky či pružiny na kvašenou zeleninu, které vám práci výrazně usnadní.
4. Hotovou zeleninu dejte kvasit na temnější místo, kam nedopadá přímé sluneční záření. Během fermentace se bude ve sklenici tvořit další tekutina, proto buďte připraveni na to, že může z nádoby vytékat (dejte pod ní třeba mísu) a bude potřeba ji čas od času odlévat.
5. Nechte kvasit zhruba 3–7 dní. To, že je kvašená zelenina hotová, poznáte tak, že se na povrchu přestanou tvořit bublinky. Skladujte ji v lednici, kde vám vydrží i několik týdnů.

Nádoba

V obchodech i na internetu lze najít plno speciálních kvasných nádob. Vybírat můžete ze skleněných, keramických i plastových. Ty ale nemusí být úplně vhodné, neboť plast se může do zeleniny uvolňovat a ovlivňovat chuť i kvasný proces. Některé sklenice mají také odtokový kohoutek pro odpouštění přebytečné tekutiny.

Nákupní tip: Široký sortiment kvasných nádob i příslušenství nabízí Tescoma (např. Soupravu pro kvašení TESCOMA DELLA CASA 5 000 ml za 499 Kč). Může se vám hodit i Nakládací hrnec na zeleninu od Orionu za 699 Kč.

Zdroj: WebMD, Healthline, zkušenosti autorky